Otec, matka a já

Hraný dokumentární pořad. Sonda do jedné rodiny, odhalující vztahy rodičů a dětí. Autor/Zdroj: /Katalog ČT1991 S ohromující pravdivostí, prostřednictvím střípků vyprávění o rodině i o vlastním dětství nám režisér a scénárista odhaluje pravdy, které možná známe i z vlastního života, ale bojíme si je přiznat. ... V závěru, kdy si tvůrce na plátně zahraje sám sebe, neodpustí si trochu záhrobní mystiky s představou otcova posmrtného znovuobjevení. Martin Vadas o Otec, matka a já; Scéna č. 6/91 Autor/Zdroj: / Chaunův film chápu jako osvobozující očistnou zpověď, jako akt u nás nezvyklé svéživotopisné odvahy – té "synovské" odvahy, s níž jsem se před lety setkal jen v prozaické prvotině Karola Sidona Sen o mém otci. Jiří Cieslar, Filmový zápisník Literárních novin, l4. 2. l99l Autor/Zdroj: / Zásadní rozdíl mezi krutou upřímností takového Karla Sidona a jeho knížek Sen o mém otci a Sen o mně, vidím v tom, že tady se skrze onu otevřenost dovídám o protrpěném sebepoznání, zatímco u Igora Chauna dominuje narcistní prvek exhibicionismu, jemuž dělá dobře, když se může před diváky obnažovat a předvádět z pro někoho šokujících úhlů. Není možné, aby v umění někdo jen močil a druhý cedil krev, a obojí se bralo na stejnou váhu, vybavuji si Šklovského výrok, který se náramně hodí na toto Chaunovo vytrysklé dílko, jímž chtěl navázat na svůj dokument o matce, jehož odezva ho nejspíš přesvědčila, že narazil na zlatou žílu. Richard Erml, Scéna 5/1991 Autor/Zdroj: / Neuvěřitelně čistá, zasmušilá a přesto plná střízlivého vyrovnání je zpověď filmu Otec, matka a já. Najdou se možná ti, kterým se bude zdát příliš chladná, nelítostná a provokující. Ale ať už je jakákoli - rozhodně prezentuje názor člověka, na němž si vážím kromě originálního filmařského přístupu především toho, že je hluboce upřímný a svůj. Jana Ovsíková, Lidové noviny, l8. l. l99l Autor/Zdroj: /