Strach a chvění

V prvé řadě je nutné zmínit, že se v žádném případě nejedná o komedii. Co Evropanům připadá komické a absurdní je ve východní Asii zcela běžné, nevymykající se z běžných norem. Být film natočen naopak (Japonec v Evropě) byl by v jeho očích systém totální anarchie. Problémem není střet odlišných kultur ale neochota příslušníků euroamerické kultury přijmout, tolerovat a respektovat kultury odlišné. Když do takových vzdálených zemí přijede tzv. „civilizovaný člověk“ chová se jakoby sežral veškerou moudrost a jedině co činí on je správné. A vím o čem mluvím, při svých cestách po Africe, muslimských zemích, Indii a východní Asii jsem se s tímto jevem setkával zcela běžně. Neúcta k místním tradicím a zvyklostem je zárodek k daleko větším konfliktům. Konec konců, stačí si přečíst noviny a podívat se na to z druhé strany. Samotný film by neměl posloužit k odsuzování jiných kultur (zde k japonské společenské hierarchii), k čemuž možná děj nabádá, ale především k seznámení se s ní. Taktéž i k zamyšlení se nad tím, že člověk jako jedinec není středem, kolem něhož se vše otáčí, k čemuž jsou, bohužel, obyvatelé západní kultury, především v Severní Americe, směřováni a vychováváni. No, ten jen takové malé zamyšlení. Celý film stojí na výkonu představitelky hlavní role, při kterém ji sekundují, nezvykle, na japonské poměry, civilně hrající japonští herci. Realistické, fantaskní, snové, místy bláznivé, drsné a zároveň milé, smutné i veselé a především konfrontační. Ke sledování je ovšem nutný originální zvuk, jinak film ztratí 100% ze své kvality, ostatně jako každý jiný. Věrohodně napodobit japonské nadávání a jejich úsečnou mluvu při rozhovoru s podřízenými nedokáže žádný, byť i sebelepší dabér.

Zábavné, děsivé i poučné! Přesně takhle jsem si představovala pracovní zkušenost cizinky v autoritářské japonské firmě, tedy až na Améliinu nepochopitelnou podřazenost. Ovšem její humorný nadhled plně chápu, a jistě bych ho byla rovněž schopna... hned, jak bych se vrátila z psychiatrické kliniky :-)

Skvělé zpracování a ukázání mnohdy podceňovaných kulturních odlišností. I přes veškerou globalizaci neustále platí jiný mrav, jiný kraj a v Japonsku dvojnásob-hlavně neztratit tvář. Doporučuji

Tak trochu ina komedia nez je zvykom - ale napr. ked Amelii "prepne" a zacne tancovat hola po kancelarii a vyhlasovat, ze je Kristus pocitacov - to teda stalo za to. /9.8.12/ cz titulky [fs]