Co Hedvika neřekla

Hedvika je dvanáctiletá dívenka, která žije v dětském domově. Je velmi citově upoutaná na svého otce, který jako jediný z rodiny Hedviku v domově navštěvuje a hovoří s ní o její matce. Dívka vidí ve svých představách matku jako velmi hodnou ženu, touží ji poznat, sblížit se s ní a navázat citové pouto. Matka se opravdu objeví, když je Hedvika jen krůček od prahu dospívání. Odváží si Hedviku domů, kde žije společně se svým novým manželem. Hedvika se těší, že ji čeká život v úplné rodině, chce mít matku i nevlastního otce velmi ráda, avšak probuzení do reality je kruté. Od počátku je dívce dáváno najevo, že je pro matku i otčíma přítěží, vlídné slovo, pochvala, vysněné citové pouto…nic takového se nekoná. Hedvika touží jít za svým skutečným otcem, ale v tom jí matka brání. Stýská se jí po přátelích z dětského domova a jediná osoba, která se k děvčeti chová vlídně, je babička. Na Hedviku čeká ještě mnoho smutných a tklivých okamžiků...