Královna Černá růže

POZOR, SPOILER Švec je při práci rušen dvěma mladými lidmi, kteří si z něj dělají legraci. Pak sem přichází rozezpívaný pocestný. Švec mu tvrdí, že je zde zakázáno zpívat. Pocestný se dostane do konfliktu s těmi dvěma mladými a dostane vynadáno od stráží. On tvrdí, že je malíř. Po chvíli povídání se ševcem se malíř rozhodne namaskovat a vydat se na zámek. Důvod pro to má a tím je právě královna Černá růže. Zde se rozhodne ji malovat. Je přijat a je mu ku obsluze určena Kateřina, hluchoněmá dívka z kuchyně. Malíř tedy královnu maluje. Ta je spokojená, dobře mu pak zaplatí a malíř smutné království opouští. I s jejími portréty, které se mu moc nepovedly a které si sám vyžádal, aby si je mohl odnést. Dostává se pak zase jinak a to tam, kde žije smutný král. Ztratila se mu dcera Eliška. Takže když spatří její brož na obraze namalované královny, dává malíři náramek a posílá jej zpět ke královně, aby jeho dceru našel. Tak se milý malíř opět ocitá před Černou růží. Obdaruje ji oním náramkem a pátrá po dceři pana krále. Nenalézá ji - a jen náhodou namaluje Kateřinu. S neúspěchem pak odchází. Král mu nadává, že se flákal a malíř mu ukáže obrazy, co tam maloval. V Kateřině poznává král svou dceru. Dává mu další vzácnost a pro dceru jej posílá. Tu malíř najde zase v kuchyni a řekne jí, kdo je doopravdy. Pak jí podá hrnek vody a tím ji odčaruje. Kateřina opět mluví. Pak jí malíř vysvětlí, co se vlastně stalo. Kateřina, nyní již vlastně Eliška, nic nevěděla o kouzelném zrcadle, pomocí kterého byla zakleta a které je nyní rozbité. Přichází sem královna i se svým poskokem Artušem a zdá se, že není moc nadšená...