Dům bláznů

Tak na tenhle film jsem čekala skoro tři roky, od chvíle, kdy jsem viděla ukázku ve Filmopolis na ČT2. Dostala jsem se k němu až loni, ale to čekání se rozhodně vyplatilo. A téma je bohužel pořád aktuální, i když se svět přestal otázkou ruskočečenského konfliktu zabývat. To, že se nic nedozvídáme, neznamená, že je konec. Dům bláznů vychází ze skutečné události, kdy konflikt hořel naplno a dokazuje nám, že skuteční blázni nejsou ti, kdo jsou jimi nazýváni, ale ti, kteří podlehli válečnému šílenství. Nebýt toho, že se něco podobného opravdu odehrálo, byla by to skvelá metafora, takhle z toho člověka spíš zamrazí, pokud o tom dokáže přemýšlet do hloubky. To ale neznamená, že se celou dobu skvěle nebaví. Dům bláznů je úžasný i po výtvarné stránce, naprosto fantastická je scéna s pádem vrtulníku na nádvoří blázince. A co se týče Bryana Adamse, nevadil mi tam ani trochu, prostě tam patří on i jeho písničky, budete žasnout, jak do sebe všechno skvěle zapadá. Tohle je bláznivý film o bláznech a jako takový je perfektní.