Nevěsta byla v černém

Drama, ve kterém neteče krev, a přesto zaujme. Thriller, ve kterém postrádáte prvoplánové napětí, a stejně jakési mrazení v zádech tam je. Předem jsem věděl, o čem film je, takže zhruba po první půlhodině se stal děj předvídatelným, přesto pak došlo k zajímavým dějovým zvratům a závěr byl úplně jinde, než by se dalo čekat. Zajímavé bylo pojetí retrospektivy, kdy se postupně po kouskách dovídáte, proč se to všechno vlastně děje. Zaujala mě psychologická hra s odlákáním dítětě; trochu to připomíná podobné scény z každýho druhýho béčkovýho krváku let 90., ale tohle je rok 1967. Hudba s různými variacemi Mendelssohnova svatebního pochodu. Navíc, Jeanne Moreau měla úžasný oblečky, celé je to takové francouzské a jsou to 60. léta, takže pro mě jednoznačně deset bodů!

Šarmantní, záhadná Jeanne Moreau chladně likviduje jednoho po druhém neznámé muže, které zdánlivě nic nespojuje. Teprve postupně se dozvídáme, že jde o akt msty za smrt jejího manžela, kterou tito muži kdysi zavinili. Postava mstitelky nemůže nepřipomenout Nevěstu z Kill Billa (včetně odškrtávání si jmen obětí v zápisníku), oproti ní si ale samozřejmě počíná s mnohem větší noblesou a někdy bez jediné kapky krve, zato se stejnou zarputilostí, kterou jen občas sřídají chvilky pochybností. Děj se odvíjí v typicky truffautovském nervózním rytmu a neztrácí napětí až do konce, který je překvapivý tím, že žádné překvapení nepřináší. Jeanne Moreau je tu opravdu neodolatelná, ve své roli spojuje křehkost, zoufalství i nelítostné odhodlání.