Návrat

Klidně to mohlo mít slabou hodinku. Netuším co tím chtěli autoři říci. Je to prostě o vztazích jako takových a nic jiného v tom netřeba hledat. Prostě film doslova o ničem, s pitomým koncem. Jediná sympatická postava je zde otec sám, malého Váňu bych prostě řezal jako žito. Kdyby to otec činil, nemuselo k ničemu dojít. Takže panu Lavroněnkovi plus a jinak není co ocenit. 2014080310052/10557

Absolutně nechápu, proč toto emotivní psychodrama tří pokrevně si blízkých, ale ve skutečnosti nekonečně vzdálených lidí, odehrávající se za bílých nocí uprostřed nádherné přírodní scenérie severního Ruska, není u nás ke spatření v TV ani k sehnání na DVD. Vydává se, či donekonečna reprízuje kdejaká blbina, ale o přiblížení takhle kvalitního filmu není zájem? Proč?? Že by kvůli zemi jeho původu???

Film Návrat vás zaujme ani nevíte jak. Na plátně se rozehráva dram tří lidí, drama jejich vzájemných vztahů. Dva bratři - Andrej a Ivan mají po dvanácti letech možnost setkat se se svým otcem, kterého po celý svůj dosavadní život ani nepoznali. Doposud žili jen s matkou a babičkou. Svého otce znali jej jen z fotografií. Přicházejí první otázky. Kde celou tu dobu byl? Proč se vrátil? Po prvním setkání všichni tři vyrážejí na výlet. Jejich konečným cílem je jakýsi ostrov s majákem. Po celou dobu cesty a pobytu na ostrově se projeví i otcova nekompromisní autorita. Objevují se konflikty i dětský vzdor. Ostrov přináší s sebou další tajemnství. Proč přijeli právě tam? Jakou má minulost tento ostrov a jejich otec? Celý výlet nakonec končí tragicky. Divák může být zklamaný tím, že celá řada otázek zůstala nezodpovězena. Film je zajímavě zabarven. Do modra a dalších tmavých barev. To je snad způsobeno i tím, že film se natáčel za petrohradských nocí. Světlo je skoro po celý den. Smutným faktem je i to, že představitel Andreje se krátce po natočení filmu utopil ve stejném jezeře, kde dílo vznikalo.

Hudba znějící jak žalostný zpěv kosatek v zajetí hned v úvodu, navodila očekávání hlubokých emocionálních zážitků, a skutečně, odsypány v pravidelných dávkách zasahovaly přesně a bolestivě, prostřednictvím dokonalých výkonů obou chlapců v hlavních rolích, jejichž rozdílné charaktery odrážely touhu po otcově lásce zcela po svém. Natočeno v duchu typicky ruské poetiky, bez patosu, s krásnými záběry, dokonalý zážitek mně však narušoval všudypřítomný chlad i nezodpovězená "proč?"