Jak básníci neztrácejí naději

Na první tři "předrevoluční" díly to sice pořád ještě nemá, ale zcela určitě to je lepší práce, než čtvrtý díl z roku 1993, který byl jednoznačně nejslabší částí tohoto filmového eposu. Štěpán a Kendy jako zralí čtyřicátníci, našli opět pevnější půdu pod nohama a pan režisér Dušan Klein svůj obvyklý standard. Takže z mého pohledu v zásadě spokojenost.

Završení série nijak nevybočuje z mantinelů řady, jakožto už druhý porevoluční film z ní ji neobohacuje o nový pohled.

Pro mne rušivý element v podobě paní Brodské, tu tady prostě nemusím, stejně jako pana Kříže. Přesto hodnotím stejně jako některé předchozí filmy, protože ten humor tam je a zasmát se rozhodně dá. Ovšem mám z toho pocit, že už je to něco navíc a něco tomu také schází.

Film není špatný, ale chybí mu ona poetika prvních třech filmů.