Lepší pozdě nežli později

V komorní romantické komedii scenáristky, režisérky a producentky Nancy Meyersové Lepší pozdě nežli později se setkáváme s protagonisty, kteří jsou v rámci žánru poněkud atypičtí, neboť už dospěli do hodně zralého věku. Lásce se ovšem nedá poroučet, a tak jí propadnou i úspěšná, leč osamělá autorka divadelních her Erica a bohatý šedesátník Harry, který se dosud zaměřoval výhradně na „zajíčky“. Povahově naprosto odlišní lidé se setkají náhodou v Eričině elegantním víkendovém domě v Hamptonu, kam si staršího pána přivezla její dcera Marin. Jenže muž dostane srdeční záchvat a je nucen v domě zůstat s jeho majitelkou. Navzdory počátečním antipatiím se z nich stanou milenci, avšak poté následují četné další peripetie, než se pár definitivně rozhodne (samozřejmě v romantické Paříži) pro společný život. – Autorka psala scénář na tělo Jacku Nicholsonovi a Diane Keatonové. Nicholson si zde po několika rolích penzistů zahrál do značné míry sám sebe, Keatonová zase využívá v postavě ženy, která po letech znovu objeví sex i lásku, zkušeností z předcházejících rolí. Vyprávění, provázené komentářem mužského hrdiny, se odvíjí v pomalém tempu a je bohužel poněkud „nastavováno“. Tvůrci dbají na eleganci v každém ohledu, od dokonalých interiérů, přes kostýmy až po hudební doprovod, jejž do značné míry vyplňují francouzské písničky. (Slavnou píseň Edith Piafové La vie en rose zazpívá jako bonus při závěrečných titulcích sám Nicholson.) – Spojení obou známých hvězd funguje velmi dobře a inteligentní scénář provázejí vtipné dialogy. Výsledkem je zábavné dílko, určené spíše usedlejšímu publiku. Tomáš Bartošek, Filmový přehled 2004/3