Zloději paměti

Snímek Josepha Rubena Zloději paměti vypráví o traumatu matky, která přišla o dítě. Devítiletý syn Telly Parettové zahynul při letecké katastrofě. Žena ví na den přesně, že se to stalo před čtrnácti měsíci a šesti dny, a kdyby na to přišlo, dokázala by tuto dobu spočítat i na hodiny a minuty. Den co den zajde do Samova pokoje, potěší se fotografiemi a kazetou, zachycující devět let jeho života. Avšak její manžel Jim a psychoterapeut doktor Munce, k němuž pravidelně dochází, se ji snaží přesvědčit, že žádného syna neměla. A když Samovy fotografie zmizí z rodinného alba, videokazeta je najednou prázdná a osudné novinové zprávy o katastrofě nejsou nikde k mání, začne mít Telly pocit, že se zbláznila. Naštěstí ve správnou chvíli potká pravého spojence v osobě Ashe, otce synkovy kamarádky Lauren. Zpočátku se zdá, že ani on neví o tom, že vůbec nějaké dítě měl, ale stačí mu jen napovědět… - Skutečnost je ovšem složitá. Nejedná se o děti či o rodiče, ale o experiment. Do hry vstoupí policie, Úřad národní bezpečnosti a mimozemšťané, pro něž je lidstvo vděčným objektem pokusů, do nichž je kdekdo zasvěcen. Telly je čím dál tím více přesvědčena, že Sam žije. – Snímek má zpočátku tajemnou atmosféru a nechává diváka v nejistotě, nejde-li o neurózu psychicky labilní ženy. Bohužel však drsná „realita“ vyjde najevo příliš brzy a akce experimentujících mimozemšťanů, podporované pozemskou byrokracií, budí spíše úsměv. Závěrečný happy end, kdy se síla mateřské lásky ukáže nepřemožitelnou, nepřekvapí… -kat-, Filmový přehled 2004/11