Sbohem Dragon Inn

Celý „děj“ se odehrává v kině v němž se promítá film Dragon inn (1966). Když pominu slova, která jsou součástí promítaného filmu, tak první dialog proběhl po 45 minutách, asi pět vět. Za, asi 20 minut, se to rozjelo znovu, další dvě věty. Rozhodně nejde říci, že základem filmu je konverzace. Snímek by se dal charakterizovat jako snímek dlouho trvajících záběrů. Několika minutový záběr na zaměstnankyni kina jdoucí po chodbě. Střih. Několika minutový nehybný záběr na diváky hledící na plátno. Střih. Několika minutový záběr na zaměstnankyni kina jdoucí do schodů. Střih. Atd. Zpočátku zajímavé, ale zhruba pětiminutový nehybný záběr na prázdné hlediště byl moc i na mě, jakožto příznivce statických záběrů. Záběry sice pěkné, ale místy až nudně dlouhé. Přesto všechno se lze bavit o atmosféře, nostalgické vzpomínce a poctě klasickým kinosálům, které jsou na ústupu nejenom u nás. I to očekávání a napětí, co se z toho celého vyvine film obsahuje. Sice se nic nevyvinulo (dějově), ale v tomto případě to nevadí