Čtrnáctý u stolu

Pan Höger sem vůbec nezapadá. Prý to měla být komedie. No, budiž no. Pan Nový měl zůstat u herectví, a do režie se raději neplést. Mám sice rád podobné zápletky, ale tohle mi vůbec nesedlo. Právě z velké části kvůli pana Högera. To je jednoznačně herec vážných, až tragických postav. Dávám jen dvacku za zápletku.

Mladý spisovatel Pavel Čtrnáctý, je členem klubu detektivních spisovatelů „Stopa“ přijíždí do jednoho malého města,kde pátrá po ukryté závěťi čtenáře kriminálních románů. Karel Höger si zde snad poprvé vyzkoušel komediálně laděnou filmovou roli,která mu docela dobře sedla a Oldřich Nový zase poprvé a jedinkrát režíroval film.Film i po letech zůstává vtipný. Karel Höger také předvedl, že byl výborným hráčem na housle, a Oldřich Nový si jako režisér ve svém filmu také zazpíval píseň ,,Kdybych já byl náměsíčník"......

Ta pověra, známá mimochodem i z prvního jednání Čechovových Tří sester, že třináct hostů u stolu je nešťastné číslo, budí možná u některých lidí hrůzu, jak vidno, ale navíc, jak píše Čechov, "když je u stolu třináct lidí, znamená to, že je tam někdo zamilovaný", což budí hrůzu zase u mne. Podle toho vypadá i tento nepovedený film, celý jakoby prokletý nějakým zlým malodušnictvím. Možná mu opravdu scházelo něco nebo někdo do toho správného magického počtu.

Ten film je tak na půli cesty. Je hezké seznámit se s mladým Karlem Hogrem. Je tu zřejmá snaha a svižnou komedii,ale zdá se mi ,že to smrsklo na povídání a povídání.