Chlap má umřít v botách

Hudebník a herec Eugen Jegorov je v paměti většiny diváků zapsán jako výrazný člen orchestru Ferdinanda Havlíka, z dob, kdy vystupoval v divadle Semafor. Možná si jej někteří vybavují jako představitele svérázných postaviček, které ztvárnil ve filmech Jiřího Menzela (Na samotě u lesa, Slavnosti sněženek, Vesničko má středisková), Jaroslava Papouška (Cesta kolem mé hlavy), Karla Smyczka (Sedm hladových, Krajina s nábytkem, Nemocný bílý slon) nebo prostřednictvím rolí v televizních seriálech Návštěvníci či Hříchy pro pátera Knoxe režisérů Jindřicha Poláka a Dušana Kleina.Jako hudebník se uplatňoval v různých swingových formacích, jako výrazný jazzový muzikant spolupracoval s Jazz Celulou Laca Décziho, kvartetem Karla Růžičky a souborem Luďka Hulana. Po Hulanově smrti vytvořil vlastní kvartet, který později v osmdesátých letech vystupoval, rozšířený o členy orchestru činohry Národního divadla, pod názvem Jegorov Session. K jeho zájmům ale patřily i automobily, mezi nimi přednost dával veteránům. Tato skutečnost je zmiňována i v souvislosti s okolnostmi úmrtí za volantem jeho vozu. Atmosféra dokumentu odráží celkové vyznění osobnosti Eugena Jegorova, který byl na první pohled výrazný svým smyslem pro humor. Jeho typické vlastnosti, ale i odvrácenou tvář závislosti na alkoholu a vrozené choroby ve svých vzpomínkách přibližují jeho nejbližší příbuzní a kolegové.