Čtyři vraždy stačí, drahoušku

Lubomír Lipský kdysi vzpomínal na scénu, kdy skončí po flámu se Stellou Zázvorkovou v posteli. Oba herci se před tou scénou trochu "vylepšili" lahví becherovky, aby to celé vypadalo více autenticky. Režisér byl však jiného názoru. Když pak oba herci vystřízlivěli, nechal je celou scénu natočit znovu.

- Kam ukrýt ten šek? - Co takhle v bance? - Idiote!

- "Pryč, prokletá skvrno! Pryč, povídám! Jedna, dvě! Tak, teď je čas to vykonat!" - No, tak proč to říká lady Macbeth? Třeba... třeba ty, Jerry! No, Jerry! No tak, proč říká lady Macbeth ze spaní: "Pryč, prokletá skvrno, pryč!" No? - Asi se jí zdálo, že má na šatech fleky a myslela si, že to musí dát do čistírny. - Ale ne! Sedni! V té době přece čistírny nebyly, že chlapci? No tak, o jakou skvrnu šlo, Goodmane? - Mastnou, prosím. Jinak by tak neřádila. - Ale ne! Šlo o krvavou skvrnu, chlapci! O krev!

První policista: "Ručník končí! Ručník končí!" Bytná: "Mám tady ještě jeden, ale je trochu uslintaný od pana Camela, nevadí vám to?" Vrchní policista: "Někdy mě napadá, že vražda není tak úplně nemorální." Druhý policista: "Vrahové jsou prý velmi zdraví lidé, šéfe."