Film je natočen podle zkutečných událostí,které se staly za 2.světové války, kdy bylo 61 000 spojeneckých válečných zajatců nuceno stavět Thajsko - Barmskou železnici. Železnici smrti.
Příběh vypráví o vojácích z 93. praporu ze skotského pluku Argyllských a Sutherlandských horalů, kteří padli do zajetí 14.2.1942 a byli převezeni do vězeňského pracovního tábora Karchanaburi. Tento tábor vede velitel Noguchi (Masayuki Yui) se svým velmi tvrdým a také hrdým seržantem Item (Sakae Kimura) a jeho vojáky. Jako překladatel je zde Takashi Nagase (Yugo Sasa), jenž sem byl převelen pro celkovou fyzickou slabost.
Velitel 93. pluku velmi houževnatý, ctižádostivý, zkušený a věrný voják plukovník McLean (James Cosmo), je po několika dnech zastřelen do hlavy, za to, že se vzbouřil proti nelidskému zacházení s jeho muži. Na jeho místo neformálně nastoupil major Campbell, který na přání zesnulého plukovníka připravuje beznadějný útěk.
Jejich tábor má za úkol postavit 420 km úsek železnice až k dalšímu táboru.Vězni však žijí v nelidských podmínkách,hodně strádají a jsou v dost uboženém stavu. Hodně jich končí v tzv. Domě smrti - chatrči, kde se o ně většinou beznadějně stará táborový doktor Coates (John Gregg). V těchto velmi špatných podmínkách se kapitán Ernie Gordon (Ciarán McMenamin) spolu se svým novým věrným přítel Dustym (Mark Strong), který už v táboře nějakou dobu je, úspěšně pokusil založit alespoň něco jako takovou večerní školu, aby měli vojáci nějaký ten životní cíl.
Přes všechna úskalí a útrapy nakonec zajatci železnici dokončili o 6 měsíců dříve před termínem a velitel Noguchi je za to po zásluze odměnil. Tyto muže držela při životě hlavně víra a jejich vlastní přátelství. Na nějakou
spravedlnost nikdo z nich nevěřil. Film také ukazuje, jak se v průběhu let vězení měnily jejich povahy. Byl zde americký poručík obchodního loďstva J.Reardon přezdívaný Janker (Kiefer Sutherland), jenž byl ze začátku nafoukaný a sobecký. Postupem času se změnil a jednou se dokonce přiznal k něčemu, co neudělal. Byl za to nevinně potrestán a od té doby už nikdy nechodil. Největší obět však položil Dusty. Obětoval se za majora Campbella odsouzeného k smrti za nevydařený útěk. Dustyho zaživa ukřižovali, on potom zemřel.
Také chování dozorců v táboře se měnilo. Překladatel Takashi cítil náklonost k zajatcům už dávno, neboť studoval v Anglii a věděl, že jsou tito lidé hodně inteligentní. Také hrdý seržant Ito změnil alespoň trochu své chování, zejména po případech Jankera a Dustyho.
Zajatci se dočkali osvobození 15. srpna 1945. Jejich věznitelé je už několik dní předtím sice opustili, ale oni nadále zůstávali a čekali v táboře na spojence, protože nevěděli kam jít. Jenom seržant Ito neodešel. Podle víry svého lidu a císaře nemohl dopustit a snést porážku. Proto chtěl umřít jako dávní samurajové, což se mu také nakonec podařilo.
Film je věnován památce Ernesta Gordona : 31.5.1916 - 16.1.2002.
Pozn. autora: Popisek vnikl za spolupráce Hortensie.
