Jaro, léto, podzim, zima... a jaro

Film, jež patří do jedné z etap tvorby režiséra Kim Ki-duka (společně se snímky 3-Iron a Luk), která mě oslovila. Vizuálně dokonalé, poetické a zároveň naturalistické, napínavé, filozofické s duchovním rozměrem, poučné, k zamyšlení, s vynikajícím hudebním doprovodem, zkrátka vše co mám na filmu rád. Když se všechno správně podá, není potřeby zbytečných slov a Kim Ki-duk to podat teda dovede. I přes to všechno mně k absolutní dokonalosti přece jenom malinký kousíček chyběl, něco neuchopitelného a nepojmenovatelného, co zanechá v člověku hlubokou stopu. Tak jako je symbolem východních nauk nekonečný uzel, i tento snímek je o nekonečném koloběhu života. Vše se děje v kruhu, mnohdy začarovaném :-).

Vizuálně úžásný ale těžce přístupný širšímu publiku. Tak by se dal film charakterizovat. Přeci jen film odehrávající se na malinkém ostrově jehož hrdiny jsou málý (později mladý) kluk a starý muž rozhodně nezaujme každého. Avšak pokud se necháte filmem vtáhnout zažijete nevšední zážitek.

Po dlouhé době, jsem dostal nepopsatelnou chuť na něco romantického co chytne za srdce a pohladí po duši...Byl mi doporučen Zápisník, má počáteční nechuť se během pár úvodních minut změnila v něco tak hlubokého, co se mi velmi dlouho nestalo...Já se považuju za konzervativního romantika, a proto mi při každém záběru kde bylo jasné, že tohle se stává jen ve filmech, poskočilo srdce tak vysoko že jsem cítil jeho teplo až v krku...Je to velmi originální způsob jak popsat a natočit lásku!!!

Po delší době jsem se těšil na Kim Ki-duka, ale tímto snímkem sem se u něj docela zklamal, jasně, bylo to lyrický, poetický a celkově mystický ale jaksi zišťuju že je té asijské nové vlny nějak moc, navíc u Ki-Duka mám raději jho ostřejší krvavou klasiku kde spíše šokuje než aby cestoval do nitra ducha...