Manderlay

Snímek Manderlay je po Dogville (FP 5/2004) druhou částí plánované „americké trilogie“ Larse von Triera. Stejně jako v Dogville, i zde si režisér vystačí s prací v ateliéru, kde s rozmyslem používá divadelní kulisy a rekvizity. I zde je děj rozdělen do kapitol a odehrává se v třicátých letech dvacátého století v bohem zapomenuté osadě. Ta se tentokrát jmenuje Manderlay a nachází se v jižanském státě Alabama. Původní představitelku hlavní hrdinky Grace, Nicole Kidmanovou, však vystřídala o poznání mladší Bryce Dallas Howardová, což se projevilo i v charakteru postavy. Její Grace je více nekompromisní, bojovnější a také tvrdohlavější. Zatímco v Dogville se Lars von Trier inspiroval Brechtovou Žebráckou operou, snímek Manderlay je ovlivněn předmluvou literárního kritika Jeana Paulhana Štěstí v otroctví ke knize Pauline Réageové Příběh O. Ta popisuje událost z roku 1838, kdy se na Barbadosu skupina bývalých otroků obrátila na svého pána s žádostí, aby si je vzal zpět… - Když Grace náhodou zjistí, že na plantáži Manderlay nebylo zrušeno otroctví, rozhodne se využít moc, kterou jí otec slíbil už v Dogville, a hodlá naučit bývalé otroky svobodnému životu v demokracii. Používá k tomu však zbraně a služby otcových gangsterů. Ovšem ve chvíli, kdy se domnívá, že dokázala takřka nemožné, vyjde najevo, jak hluboce se mýlila. Osvobozeným otrokům totiž život, řízený zákonem plantáže, vyhovoval a chtějí se k němu vrátit. K tomu ovšem potřebují přísnou a důslednou paní... - Důmyslně vystavěnému a precizně natočenému příběhu nechybí překvapivý závěr. Postavení černochů v Americe dokumentují i fotografie pod závěrečnými titulky. -kat-, Filmový přehled 2005/11