Nejcennější co mám

Scéna, kdy si doktorka Gaillandová s cigárem v ruce prohlíží rentgenové snímky svých vlastních plic, má podobný grády jako ta závěrečná v Prožít si své peklo.

Tak je tu máme obě. Mladičkou Isabelle Huppert a již vyzrálou, skvělou Annie Girardot. Obě se sešly ve více filmech, naposledy ve skvělé Hanekeho Pianistce. Doktorka Gaillandová /A.Girardot/ si užívá života a stejně tak nechává žít své dvě děti i manžela. Jako primářka v nemocnici má spoustu práce a nasazené tempo - milenec, práce i rodinné starosti - už nestíhá, jako zamlada. Kvůli zdravotním potížím se nechává vyšetřit ve své nemocnici inkognito a stanovená diagnóza je hrozivá - rakovina plic. Bilancování dosavadního způsobu života, jakož i zápas se zákeřnou nemocí je skvělá herecká příležitost a Annie Girardot nám opět předvádí, že hrát umí náramně. Vynikající film nepodlehl ani času ani změnám vkusu a je stále silným psychologickým dramatem dnešní doby.