Agenti nula nula

Francouzští filmaři vzdorují hollywoodské převaze tím, že se sami snaží natáčet akční snímky podle amerického vzoru. Průkopníkem těchto filmů je Luc Besson, ovšem pouze jako scenárista a producent. Specialista na podobné filmy Gérard Pirés se však ve snímku Agenti nula nula obešel bez jeho pomoci. Zato se opřel o velmi úspěšnou domácí dvojici televizních bavičů Erica Judora a Ramzyho Bediu, jimž poskytl příležitost v akční komedii, parodující bondovky a vůbec špionážní filmy. Sázka na populární představitele vyšla alespoň ve Francii: snímek se stal velmi úspěšným tamním titulem roku 2004. Ve světě však narazí na mnohem propracovanější vzory, jež jen napodobuje. Námět a řada epizod jsou (bez uvedení zdroje) převzaty z komedie Johna Landise Špióni jako my (1985, FP 2/93 - V). - Kdesi na Kavkaze zmizí francouzská raketa M51, kterou si koupili Rusové. Francouzská tajná služba vyšle po stopách zloděje, bohatého majitele modelingové agentury Květy Zla, dva naprosté nekňuby, kteří mají sloužit jako návnada. To ovšem zverbovaní troubové, maminčin mazánek Ben a rádoby playboy Will Divoch, vůbec netuší. S chutí se vrhnou do akce, během níž se ocitají v Monaku i na Jamajce, přičemž se setkávájí s krásnými, leč nebezpečnými ženami, a také s četnými dobrodružnými situacemi. Hlavní zlosyn, pan Zlo, chce prostřednictvím ukradené rakety rozšířit aerosol, sterilizující všechny muže. On pak spolu s nejkrásnějšími ženami ze své agentury jako jediný potentní muž stvoří nové lidstvo. Ben a Divoch mu překazí jeho záměry samozřejmě spíše náhodou, ale přitom si přijdou na své. Hůře je na tom divák. Film se skládá z notoricky známých klišé klasických filmů s Jamesem Bondem, z nepříliš vtipných gagů a častého pitvoření. Tvůrci si alespoň odpustili dnes tak častou prvoplánovou vulgaritu. Tomáš Bartošek, Filmový pořehled 2005/1