Revizoři

V úspěšném debutu scenáristy a režiséra Nimróda Antala Revizoři se „tajuplné“ prostředí metra spojuje s všeobecně nenáviděnou profesí kontrolorů jízdenek. Hlavní hrdina, mladík Bulcsú, rezignoval na svět na povrchu a přežívá v podzemí jako vedoucí bizarní a nesourodé skupiny revizorů. Patří do ní flegmatický Profesor, nováček Tibi, omlácený střízlík Lecsó, působící spíše jako bezdomovec, a vztekloun Muki, trpící narkolepsií. Ti všichni spolu s dalšími kolegy svádějí každodenní boj s cestujícími, kteří si však od nich vesměs nenechají nic líbit. V metru řádí provokatér revizorů Kukačka, ale také podivná bytost v kápi (Stín), strkající nevinné oběti pod vlak. Jsou tu však také půvabná dívka v kostýmu růžového medvídka a její otec, opilecký strojvůdce Béla. Patří sem i zlí šéfové revizorů či konkurenční parta, vedená snaživým Gonzou. Bulcsú se v závěru střetne v závodě o život se Stínem a spolu s dívkou konečně nachází odvahu vrátit se zpět na denní světlo. – Alegoricky laděný thriller, v mnohém připomínající kultovní Bessonovu Podzemku (1985, FP 6/2004 – V), překvapuje dobře zvládnutou formální i obsahovou stránkou (s pohyblivou kamerou, prudkým střihem a promyšlenou zvukovou stopou, již vyplňuje i tepající elektronický soundtrack) a dobrými hereckými výkony. K dominujícímu žánru se v duchu postmoderny připojují prvky grotesky, černého humoru a filmu noir. Navzdory symbolické rovině (k níž patří Bulcsúovy vize, postava Stínu či sova, usídlená v podzemním labyrintu) však film překvapivě vypovídá i o postkomunistické realitě „znecitlivělé“ a frustrované společnosti, vybíjející si emoce v násilí či bezohlednosti (natáčelo se po nocích v budapešťském metru, v němž jezdí stejné ruské soupravy jako u nás). Drsný naturalismus je však naštěstí provázen katarzí. Tomáš Bartošek, Filmový přehled 2005/2