Chladný ráj

Český emigrant, scenárista, režisér a producent Bernard Šafařík, debutoval ve Švýcarsku satirickou komedií Psí dostihy (1983, FP 10/90), v níž se zabýval problémy našich posrpnových emigrantů v nové zemi. Podobné téma zpracovává i v psychologickém snímku Chladný ráj z roku 1986. Tentokrát sleduje osud dvojice mladých lidí, kteří se poznají v utečeneckém táboře a kteří spolu začnou žít a založí i rodinu. Protože však nemají vyřízenou žádost o azyl, nemohou se vzít. Neustále narážejí na byrokratické překážky. Ačkoliv s nimi každý jedná slušně, přesto si neustále uvědomují své bezmocné postavení uprostřed spokojených a slušných Švýcarů. Muž je nakonec násilím vrácen do země, z níž utekl, a žena nalézá dočasný úkryt v horské chatě své švýcarské sousedky. – Filmař spolupracoval na scénáři podle skutečné události opět se spisovatelem Jaroslavem Vejvodou. Tentokrát však usiloval o obecnější pohled na emigraci. Proto snímek nemá přesné časové určení a ani se nemluví o tom, z jakých zemí protagonisté pocházejí. Jan je zjevně Čech a uprchl před bolševiky. Elba pochází z Latinské Ameriky a musela utéct rovněž z politických důvodů, ovšem přesně opačných než Jan: byla totiž levicovou aktivistkou. – Stejně jako Psí dostihy i Chladný ráj vznikal v poloprofesionálních podmínkách, což se podepsalo na výsledku. Snímek trpí nevyváženým rytmem, kostrbatými scénami a místy amatérským hereckým projevem (Elba v podání Nohemi Dragonnéové je však věrohodnou postavou). Kritika vůči Švýcarům je vlastně dost umírněná, přesto však vyvolala politické reakce (pravice tvůrce obviňovala z nabádání uprchlíků k ukrývání). - Ačkoliv problémy emigrantů se od vzniku filmu nijak nezměnily a dílo je tak svým tématem stále aktuální, nepřesvědčivá forma mu ubírá na účinnosti. Tomáš Bartošek, Filmový přehled 2004/12