Syriana

SYRIANA Politický thriller Stephena Gaghana, držitele Oscara za scénář k filmu Stevena Soderbergha Traffic: Nadvláda Gangů (2000), se zaobírá stále aktuálnějším tématem závislosti světa na černém zlatě – ropě. Dějový propletenec začíná v teokratickém Teheránu, v jehož příměstských zákoutí duní hip-hop z USA a muslimské dívky všemožně obcházejí zákon diskriminující jejich svobodu pohybu a právo na vlastní sebeurčení (v tomto případě ignorování pravidel pro oblékání). Agent CIA Barnes (oscarový výkon Goerge Clooneyho) infiltrovaný mezi skupinu mladých překupníků zbraní po krátké chvíli splní zadaný úkol a zabíjí za pomoci výbušnin nebezpečné radikály. Mezitím se ve Spojených státech rozbíhá fůze mezi dvěma ropnými společnostmi, na jejíž transparentnost má pod patronátem Ministerstva spravedlnosti dohlížet právník Holiday (Jeffrey Wright) z vlivné poradensko-lobistické firmy. Zároveň se v Ženevě chystá energetický odborník Woodman (Matt Damon) na pracovní dovolenou, která navždy změní jeho život, a princ Násir (Alexander Siddig) se připravuje na postupné převzetí trůnu po churavějícím otci v nejmenované na ropu bohaté zemí v Perském zálivu. Toto ústřední kvarteto doplňuje nešťastný arabský hoch, ztrácející se spolu s otcem na naftových polích, jemuž neperspektivní život nabízí jedinou možnost, jak pomoci rodině od chudoby. Angažovanost snímku je plně na straně obyčejných lidských pěšáků, jejichž kroky ovládají mocné a bohaté konglomeráty, které spolu s požehnáním příslušné vlády hájí národní (rozuměj ekonomické) zájmy toho daného státu (samozřejmě především USA). Syriana představuje tajemný svět zákulisních jednání, v nichž se mnohokrát rozhoduje o zásadních problémech moderní civilizace, přestože je zřejmé, že všechna tato řešení jsou jen dočasná a výhodná jen pro jednu stranu. Lidský nebo přirozeně humánní faktor důležitý pro každou alespoň zčásti vyspělou společnost zde nemá místo, a právě proto na něj zručný scénárista Gaghan upozorňuje, jelikož za všechna, ať už dobrá či špatná, rozhodnutí je vždy zodpovědný konkrétní člověk. Ropa a závislost světa na ní je centrálním východiskem složitého filmového vyprávění, jehož jednotlivá dějová pásma odehrávající se v jakýchkoli geograficky a sociálně diferencovaných částech světa mají v podtextu jednu základní a pravdivou myšlenku, a to, že touha po ropě, tj. moci, je vždy doprovázena mravním selháním, tj. všudypřítomnou korupcí. Právě ona přílišná složitost vyprávění a občasná nečitelnost situací, při níž divákovi mnohé podstatné uniká, adekvátně vystihuje celý geopolitický problém světa, který stále staví momentální zisk nad dlouhodobější řešení budoucího energetického kolapsu. Američtí naftaři soupeří o strategické pozice se stále důležitějšími čínskými investory (další důkaz aktuálnosti i celkové uvěřitelnosti filmového vyprávění), kteří jsou v mnoha případech schopni nabídnout ropným velmocím zajímavější a hlavně finančně výhodnější nabídky (opět potvrzení jedné ze základních idejí snímku, že nejen u Američanů jsou peníze až na prvním místě). To vede k veřejnosti utajeným jednáním a konspiracím mnohokrát za hranicí zákona, jejichž důsledkům nerozumí ani samotní účastníci. Gaghan spolu s producentským tandemem Clooney – Soderbergh propaguje skrze film názor podobný předchozímu společnému snímku Traffic: Nadvláda gangů, v němž je vláda Spojených států kritizována za nečinnost v oblastech důležitých pro zdravý vývoj společnosti. Pouze je ignorace drogové problematiky nahrazena tržním prostředím nereflektujícím dopady, které způsobuje ve všech společenských vrstvách. I proto se otrok státní moci Barnes rozhodne bojovat proti nespravedlnosti spáchané tajnými službami na něm a jeho blízkých a postaví se samotné CIA chystající se fyzicky zlikvidovat prince Násira, jenž se vzepřel americkému nátlaku na společný ropný byznys. Washingtonský právník Holiday postupně rozkrývá složité nitky vedoucí k základní premise každého nevydařeného či podezřelého obchodu, a to, že za vzniklý problém musí vždy někdo zaplatit. Otázkou již není, zda za něj zaplatil opravdu ten pravý, ale že možná krize je opět na čas zažehnána a „viníci“ potrestáni. Energetik Woodman, toho času poradce prince Násira, postupně proniká do arabské mentality, která ve své podstatě prahne po stejném štěstí jako „naše západní“. Proto je pro něj smrt arabského chlebodárce konečnou stanicí profesionálního života a zároveň začátkem etapy, v níž mají mnohé hodnoty nový obsah. Pro snímek, jehož základním cílem je poukázat na některé nešvary současného světa a nahlížet na ně z hlediska globální provázanosti jednotlivých společenských systémů, nejsou tolik důležité další aspekty určující pro filmové médium. Jednotlivé herecké výkony se od sebe výrazně neliší. Představitelé hlavních rolí nepřehrávají, naopak velice střídmě a nenápadně modelují charaktery postav splývající tak s prostředím, ve kterém se nacházejí. Audiovizuální prezentace jednotlivých dějových témat také plní spíše okrajovou (ale ne nezanedbatelnou) funkci. Kamera je podobně jako v předchozím Gaghanově snímku výrazně nesubjektivní a často až neviditelná (divák tak není rušen při vstřebávání mnoha nových a podnětných informací z velkého světa mezinárodního obchodu. Zvuková složka nenarušuje recipientovo vnímání, což je jen ku prospěchu silného diváckého zážitku oproštěného od zbytečných rušivých momentů. Politický film je totiž ze své podstaty založen na fabuli, jíž můžeme i nemusíme věřit, podstatné je, že diváka vyprovokuje k určitému názoru. Syriana bloudící tajnými labyrinty lidské mysli i nepochopitelnými zákoutími světové politiky přichystá divákům finále, jehož katarzní účinek je velmi bolestný a odeznívá velmi pomalu. Všichni ústřední hrdinové fakticky umírají eufemisticky řečeno za své ideály, které v realitě dneška nelze naplnit. Smrt zde však není zapojena do přirozeného koloběhu života. Smrt, ať už chtěná či nikoli, je odpovědí na nespravedlnost světa - nemá charakter vykoupení (ani v případě zfanatizovaných arabských mladíků, jež existenciální bezvýchodnost žene na rybářské loďce do strašlivé záhuby), je pouhým upozorněním a v pravém důsledku naivní reakcí na nesmyslnost a nelogičnost směřování současné civilizace. Svět Syriany, napohled tak vzdálený každodenním prožitkům a zkušenostem člověka, je právě pro svou zdánlivou strohost, odosobněnost a přílišnou faktografičnost dotekem skutečnosti, která stále zatím spíše nenápadně ovládá naše touhy, cíle i možnosti jejich naplnění.