Pan Batignole

Tak trochu smutná komedie s populárním Gérardem Jugnotem. Ono když jde o život, navíc malého kluka, úsměv trochu zatrne na rtech. I když tady jde hlavně o vykreslení charakteru obyčejného průměrného frantíka, který se snaží přežít okupaci, a čekat v koutku na konec války.

Kombinace velké tragédie a humoru, to nabízí tento francouzský film. Je to o příběh o odpovědnosti, zradě a svědomí. Hlavním hrdinou je francouzský obchodník i šmelinář v jedné osobě. Píše se rok 1942 a v Evropě panuje druhá světová válka. Pod vývojem okolností se obchodník zaplete do několika malérů jdoucích za sebou. V některých malérech jde o život a to většinou o život cizích lidí. Částečně jeho vinou je do lágru odvedena jedna židovská rodina. A teď zbývá napravit nejen svoje svědomí. Tento příběh a osudy hrdinů jsou smutné, avšak jsou vyprávěné lidsky a s jemným humorem.

Za mě dost dobrý. Gérard Jugnot dost překvapil. Přerod pana Batignola zahrán dobře. Pan Batrignol zkrátka pochopil, že hranice morálky překročit nemůže a já to Jugnotovi věřil. Takže já se bavil a přemýšlel u tohoto filmu o tom jaký to v té době muselo být svinstvo.