Návrat muže zvaného Kůň

Druhé pokračování nádherného příběhu o životě, tradicích a zvycích indiánů. Anglický aristokrat John Morgan se vrací mezi ně, aby jim pomohl bojovat za svoji čest a svobodu. Atmosfericky naprosto úžasný počin, neboť tady nehovoří slova, ale obraz. Nejedná se o nějaké zdlouhavé jednotvárné scény známé především ze spaghetti westernů, ale čistě o vyprávěcí způsob. Taková scéna rituálu doslova vtahuje diváka do centra všeho dění a má téměř chuť si rituálně zatančit s nimi. Musím se pozastavit u scény příjezdu Johna Morgana do pevnosti stojící na místě domova indiánů, kteří ho kdysi adoptovaly. Už u předchozího snímku jsem se zmínil nad možnou inspirací určitých postav ze známých Mayovek a tady to není jinak. Onen příjezd na koni s rozevřeným deštníkem v ruce za hlasitého smíchu okolo stojících lidí, velice připomíná jistou komickou figurku opět ze starých známých indiánských Mayovek. Tohle už asi nebude náhoda. Onu postavu snad připomínat nemusím. Indiáni jsou tedy opět středem veškerého dějství a přiblížení jejich způsobu života je i zde velmi působivé. A opět se nejedná o Rodokapsové dobrodružství plného přestřelek, drsných mužů a typických westernových klišé. Tvůrcům se tímto pokračováním podařilo na předešlí film navázat a to kupodivu i se stejnou kvalitou. Málo diváků nedokáže po tomto s indiány soucítit.  

Málokdy druhý díl předčí první, ale tady tomu podle mne tak je. Nádherné scény, skvělé obřady a výborní herci. Scéna, kdy se šaman oslepí, aby pomohl kmeni je jen pro silné nervy.