Vohnice a Kiliján

Krásná hudba. Ale to je asi tak vše. Ta pražština přímo rve uši. Jinde mně to nevadí, ale tady to byl přímo děs. Vlastně to prznilo celý film. Kde jseš, k vobědu, jakej seš, to mi znělo v uších ještě hodinu potom. Snad alespoň v pohádkách by se mělo mluvit česky, nepočítám samozřejmě nářečí. Ale jinak to ušlo, nebylo to až tak hrozné. Možná na tom neměly dělat dvě ženy v režii. Paní Molavcovou za herečku nepovažuji, takže její „výkon“ mne neobtěžoval.