Našim divákům dobře známý režisér Juliusz Machulski realizoval v koprodukci s Oděským filmovým studiem svůj dávný projekt o Američanovi, který se ocitne na Východě a je v řadě komických situací konfrontován se zcela odtišým životním stylem. Vznikla kriminální retrokomedie o americkém gangsteru Pollackovi, který je vyslán chicagskou mafií do Oděsy, aby zastřelil uprchlého zrádce Ničiporuka. Příběh se odehrává v roce 1925 ~ zatímco v Chicagu zuří prohibice, v Sovětském svazu je nadšeně realizován NEP, Ejzenštejn natáčí Křižník Potěmkin a Majakovskij spatra recituje nadšeným davům úderné verše... Postava cizince umožňuje Machulskému zkoumat s odstupem mechanismy porevolučního života, v jejichž drtivé absurditě je nebohý gangster předem ztracen. Název filmu vyjadřující ve francouzštině pocit "už jednou viděného", skrývá za příběhem Pollacka, postiženého několikrát ztrátou paměti, i úvahu o ztrátě osobnosti jedince.
"Déjá vu" je vizuálním principem filmu jenž je jakousi přehlídkou ,vybraných okamžiků z dějin světové kinematografie (vedle skvělé variace na Ejzenštejnovo oděské schodiště třeba i Alexandrovovy komedie, kriminální dramata Borise Berneta, gangsterky 30. let, Coppolův Kmotr, narážky na jména herců a režisérů). - Snímek je nabit vizuálními a situačními nápady a poskytuje slušnou, inteligentní zábavu.
Autor/Zdroj: Prokopová Alena/Filmový přehled
Bossové amerických gangsterských organizací - Don Cimino, Franco De Niro a Alfredo Scorsese, se rozhodnou potrestat zrádce, který vydal policii celou (jejich!) dodávku whisky. Věc má však háček: onen jidáš utekl před pomstou do Sovětského svazu. Organizace si proto najme profesionálního zabijáka, stoprocentního chlapa, který „dokáže zlikvidovat klienta třeba u čerta v zadku". Čímž je určeno místo akce - Rusko, Oděsa, rok 1925.
Profesionální vrah Johnny Pollack (Jerzy Stuhr) však žil od narození pouze v USA, a není proto (mírně řečeno) připraven na překvapivě absurdní situace na sovětské celnici, v sovětských hotelech, obchodech, barech a restauracích. Zcela zoufalý se snaží vzdorovat idiotských předpisům, o které zakopává na každém rohu, marně se snaží vzepřít se drzým hotelovým recepčním, vrátným, číšníkům, šmelinářům, ba i partě ožralých Arménů, žárlivému manželovi, který jej ve vzteku srazí pěstí do kotle s makaróny, i přiblblému hlídači hřbitova. Nejhorší rána jej však čeká v závěru filmu, kdy se ukáže, že devadesát procent lidí, s nimiž se v Oděse setkal, byli maskovaní čekisté. Není proto divu, že místo v kajutě lodi plující do Ameriky ocitne se nakonec zabiják Johnny Pollack za zamřížovaným okénkem oděsského psychiatrického ústavu.
Známý polský režisér Juliusz Machulski, autor dvou dílů Vabanku a populární Sexmise, použil ve svém nejnovějšfm filmu Déjá vu takové přehršle nejrůznějších nápadů, humorných situací a gagů, že diváka doslova zahltí. Škoda, při větší vyváženosti, při důkladnějším gradování jednotlivých epizod a po zjednodušení příliš komplikovaného děje měl Machulski šanci natočit přinejmenším stejně vtipné dílo jako byla Sexmise.
hou Cinema 1991/2/34
Autor/Zdroj: hou/Cinema
