Tygr a sníh

Benigniho představy všedních reálných prožitků jsou v mnoha směrech jedinečné a výrazově osobité, jeho styl vyprávění není možné jen tak zařadit, jako to jde u mnoha jiných. Svým naturelem bych ho malinko přirovnala k bláhovému snílkovi Donu Quijoteovi, jen s jedním zásadním rozdílem.. a to, že básník Attilio svou neutuchající vírou, optimismem, nadšením, prolínajícím se taktéž s poetickým nadhledem dokáže překonat jakoukoli nezdolnou překážku. Jde za svou pro něj vyjímečnou, nádhernou, až étericky křehkou životní láskou. Byl by schopen kvůli ní i zemřít? Nejspíš ano, i když jeden bez druhého setrvávat dál v tomto světě, je snad nemožné. Ještě jeden postřeh se mi vryl do paměti, že kdesi hluboce zasutý v jeho nitru se ukrývá nepatrně posmutnělý a unavený klaun.

Nelze napsat, že mi tento film "zpříjemnil" večer. Film Život je krásný mne rozesmutněl a stejně tomu bylo i u tohoto filmu. Opět na něj budu dlouho myslet. Mimo herecký výkon mistra Benigni bych zde vyzdvihla jeho české nadabování, které je opravdu uděláno s citem, který mnohdy postrádám. Nemám, co bych filmu vytkla. Jsem ráda, že se takovéto filmy točí. Vřele doporučuji ke shlédnutí.

Krásný! Pokud jste viděli Život je krásný, tak tam uvidíte velkou podobnost nejen v tématu lásky na pozadí války, ale hlavně v postavě Roberta Begniniho...vlastně bych řekla, že to je téměř tatáž postava umístěná do jiného příběhu a času, to ale vůbec nesnižuje její hodnotu, pouze originalitu, za což dávam místo deseti devět bodů:) Někomu by na tom filmu mohla vadit ta Begniniho sebestřednost, jakoby v tom filmu byla jen jedna hlavní role a pak spousta vedlejších, ale já s tím problém nemám, ta jeho role mě beztak na tom filmu bavila nejvíc:)

Filmy Roberta Benigniho vždy povážlivě balancují mezi naprostou fantasmagorií, totálním kýčem a dobrým filmem. Tygr a sníh z tohoto schématu nijak nevybočuje – herecký výkon Benigniho je standardní (je to s ním jako s Woody Allenem, také lze těžko říct, že hraje, spíš neustále opakuje tentýž model). Mě spíš rozčiluje a mám sto chutí ho polít studenou vodou, aby se už konečně uklidnil. Zápletka je přitažená za vlasy podobně jako u jeho mnohem slavnějšího filmu Život je krásný. To, že je zasazena do současnosti a odehrává se v kulisách irácké invaze, působí spíš uměle než aktuálně. Filmem Život je krásný na téma koncentrační tábor chtěl zřejmě působit na americké diváctvo, zatímco s Tygrem jde na Evropany. A je z toho nakonec kočičko-pejsčí dort: rodina, láska, poezie, válka, smrt, chraptění Toma Waitse a fantazie… Nakonec mi uvízla jen jediná scéna – americký checkpoint (jak by řekl český válečný investigativec z ČT ve vestě s nápisem press, káfijí kolem krku a usáckou helmou na kebuli). A to je asi docela málo.