...a bude hůř

vcelku dobrý film, nejen o absurditě minulého režimu, ale také o lidech, které režim pokřivil a o těch, kteří se nedali(nebo dát nechtěli). Na můj vkus je někdy až příliš "vysmažený", čímž pro mě pozbývá na věrohodnosti a stává se fraškou...většinou se to však podaří ukočírovat taktak na hraně. co mě ale naprosto překvapilo - a to ne příjemně - byl závěr, který je tak useknutý, či násilně přilepený, že dává ránu mezi oči. Doporučuji odejít z promítacího sálu 5 minut před koncem.

No tě pic... to tedy bylo něco... syrový film o máničkách v době totality. Výborný počin, zcela se vymykající z české produkce, neskutečný dokument doby.

Filmy tohoto typu mě přituhují především tím, že se nesnaží být za každou cenu prodivácké. Naopak ne příliš hýbající se děj a velmi naturalistické a detailní prokreslení situace a doby přivádí diváka do úzkosti, částečného pobuření, chvílemi nechutno na patře, ale přitom všem i do úžasu. Knihu jsem nečet , ale film ač jsem to nečekal mě zaujal a předal své "poselství a myšlenku". Doporučuji shlédnout, ale ne asi víckrát než jednou.

Málokdy dávám tak vysoký počet bodů, ale tentokrát jsem nemohl jinak. Film tak syrový a vulgární, jak syrová a vulgární je Pelcova kniha, ale také nesmírně pravdivý, podávající obraz té doby, lépe řečeno jedné skupiny lidí, kteří za normalizace odmítli jít s hlavním proudem a raději zvolili život na okraji společnosti. Těm, kteří dobu normalizace nezažili nebo byli v té době ještě velmi mladí, se může zdát, že je ten příběh umělý, málo pravděpodobný. Ale není tomu tak, jen o té době málo vědí a odmítají uvěřit.