Julius Caesar

Příběh Gaiuse Juliuse Caesara, začíná v roce 82 let před naším letopočtem, kdy jej poznáme jako šťastného, římského občana, který má hezkou ženu Pompeiu, dceru Julii a dobré postavení. Jednoho dne, do ulic Říma přijíždí vojsko, kterému velí Lucius Sulla, začne nelítostný teror, děs, jsou zatýkány a popravovány stovky občanů, jejichž majetky jsou za odměnu předány udavačům a vykonavatelům hrdelních zločinů. Do soukolí bezpráví se dostává i Julius Caesar, který napomáhal k útěku svému tchánovi, kterému stejně útěk nebyl platný, ale nyní jde o hlavu Caesara, který nemlčí a říká všechno, co si myslí. Sullovi, se jeho řeči na oko líbí, ale v postranní dá povel k jeho popravě. Tu má vykonat sám Pompey, ale ten zabije prase a donese jeho srdce. Sulla žije v divném světě a je to pro něj hektický čas, vydává rozkazy k popravám a není nic divného, že v brzku umírá na srdeční infarkt. V Římě zavládne mír a pořádek. Radost se střídá se zármutkem, Caesarovi umírá žena. Římu vládnou senátoři, konzulem se stává Pompey, který se stává nejlepším přítelem Juliuse Caesara, a když si Pompey vezme jeho dceru Julii, pro něj končí jedna etapa života. Julius se zakouká do hezké Římanky Calpurnie, ale později se rozhodne, že opustí město a dá se k armádě, Pompey mu věnuje svoje legie vojsk, a ten se s nimi vydává na dobu 8 let, vstříc četným válkám, ke slávě a obohacení Říma. Jeho obliba v Římě stoupá a to se moc nelíbí senátorům, kteří začnou kout pikle. Julius Caesar válčí s keltskými i germánskými kmeny, v Galii s vychytralým Vercingetoriem, který k možnému vítězství, obětuje manželky a děti , které vyžene od hradeb, tam všichni umírají hladem, vojevůdce a generál Caesar nemá s nimi slitování. Vercingetorien vidí, že prohrál a nechá se zajmout a popravit. Při porodu umírá Julia Pompey i dítě, a manžel se nechá senátem přemluvit, že Caesara je potřeba zničit a proto ten se vydá do Egypta, zkřížit cestu Caesarovi. Jeho cesta není dlouhá, je - aniž to čekal - popraven, byl zkrácen o hlavu. Rozkaz vydal vrchní rádce, krále Ptolemaiose XIV. Pozdější královna Kleopatra se skrývala, protože jí šlo o život. Julius Caesar nechá popravit vrchního rádce, na bratra Kleopatry Ptolemaiose XIV se též uplete bič, půda pro Kleopatru je volná a stává se královnou Egypta. Je to krásná žena, proto není divu, že se v ní Caesar zapomněl a nedalo mu to tolik práce, aby si ji k svému srdci nenaklonil. Vojevůdce se po létech strávených ve světě, vrací do Říma. Začne dupat na paty senátorům, zaslouží se o novou ústavu, o sociální a vládní reformy. Stává se diktátorem na věčné časy. Když se Kleopatře narodí jeho dítě Ptolemaios XV. Kaisarion, pozve je k návštěvě Říma. Královna je pompézně ale lidem chladně přijata, ale již se v některých hlavách rodí hrůzný plán, je potřeba k vykonání vraždy diktátora Caesara dostat na svou stranu politika Bruta, který byl léty jeho přítelem. Calpurnia má v noci sen, že stále její manžel Julius Caesar je zavražděn. Ten se tomu směje, ale nějaké proroctví se naplňuje, Caesar je skupinou senátorů zabit. Kleopatra ve spěchu opouští věčné město a prchá do Egypta. Na scénu přichází Caesarův přítel Antonius…Žádný z vrahů se nedožil více než tři další léta. Antonius udělal pořádek a ztrestal vrahy, mnozí si sami sáhli na život. Režisér nám předložil, k posouzení, jak Kleopatra a Antonius nemají vypadat. E. Taylorová i R. Burton jsou proti nim, v ohromné přesile. Klad filmu, herecké výkony herců, Richarda Harrise a Heino Ferche. Ke zvážení, jak je možné, že Julius Caesar i čelní senátoři, za 40 let, téměř nezestárli. Jinak film hodnotím, velmi dobře…