Děs v opeře

Shlédnutí Teroru v opeře jsem dlouho odkládal nejspíš pro jeho délku (107 minut), myslel jsem si že se spíše budu nudit, že vraždy budou mdlé a že vlastně zabiji čas něčím co za to nestojí a co jsem mohl vidět v lepším podání někde jinde. Opak je však pravdou, i přes pro mě docela nepřijatelnou délku jsem se nenudil snad ani chvíli, většina vražd byla úžasná (hlavně ta s kukátkem) a herci hrají spíše dobře (v některých scénách se však objevuje nelogické jednání,ale to bylo u většiny podobných filmů zvykem). Myslel jsem si že dám tomuto filmu vyšší hodnocení, ale ten závěr v horách to podle mě pokazil. On celkově ten konec nemusel být tak protahován a vše mohlo skončit ohněm a upálením vraha. Vzhledem přes všechna pozitiva a negativa hodnotím i tak nadprůměrně.

Argento si zvolil prostředí opery, je to takový uzavřený svět jen pro opravdové milovníky a znalce tohoto žánru. Toto místo je už tak poměrně tajemné až démonické, jako i sama Verdiho hudba, která dokáže v lidech probudit hluboce zasuté vášně, ale taky touhy a naděje. Tak i stravující pocit odplaty. Bolest a utrpení ještě víc rozdmýchá vzrůstající vlnu zloby a krutosti, která svou nezdolnou bestialitou přetrvá až do nezvratného konce. "Strhující dílo...Dario!"

Zamilovaný psychopat, který pro svou milovanou zabíjí aby ji potěšil. Napínavé a krvavé. Tyhle filmy já nemusím obzvláště ty krvavé..