Luk

Dvanáctý snímek proslulého korejského filmaře Kima Ki-duka s prostým názvem Luk přebírá některé motivy z jeho předcházejících děl a tvoří další osobitou variantu na téma lásky a vykoupení. Dominantním živlem je opět voda. Jednoduchý děj se odehrává na moři, ani jednou se neobjeví pevnina. – Šedesátiletý muž pravidelně přiváží na svou nepojízdnou loď amatérské rybáře. Žárlivě střeží nalezenou dívku, kterou má na lodi už deset let a kterou si chce v den jejích sedmnáctých narozenin vzít. Schovanka vše přijímá s úsměvem až do okamžiku, kdy se pozná s mladíkem, který přijel s otcem rybařit. Student ji chce před starým mužem ochránit a dosavadní idylický život na palubě se změní v tichý úporný boj. Starý muž nakonec řeší neudržitelnou situaci dobrovolným odchodem. Kim Ki-duk však právě v závěru dává snímku významnou symbolickou dimenzi. Tu ostatně prezentuje od samého počátku i luk, jenž je zbraní, chránící klid na lodi, a také (po malé úpravě) hudebním nástrojem, s jehož pomocí starý muž udržuje svou vnitřní rovnováhu. – Komorní snímek (jehož dva protagonisté vůbec nepromluví) opět fascinuje svou jednoduchostí, výtvarnou vytříbeností (zde zejména dívčiny kostýmy) a tentokrát i hudbou se sólem tradičních korejských houslí. Tomáš Bartošek, Filmový přehled 2006/4