Děti štěstěny

"Děti štěstěny". Tento německý film s americkým námětem, přenesl diváky do prostředí redakce a reportérů velkého amerického deníku. To vše se dálo jen proto, aby tento příběh, který byl svým nápadem docela vtipný, stal se pravděpodobnější. Asi jen při americkém zákonodárství bylo možné, aby mladý soudní reportér se hned po náhodilém krátkém setkání u soudu, se ihned oženil před týmž soudem s obžalovanou nicméně hezkou dívkou, kterou tímto rozhodnutím zachránil před trestem za potulku. Uškodil tím však sobě, neboť příhodu, která byla novinářskou senzací, opoměl sdělit vlastnímu listu, takže za to dostal od svých chlebodárců výpověď. Aby to bylo ještě víc po americku, tak dostanou pěkně demokraticky kopačky i jeho dva redakční kolegové, kteří měli tu drzost, že se ho zastali. Tento příběh by se dozajista stal běžným tuctově sentimentálním románkem dvou mladých manželů, kteří se nezaviněně ocitli v bídě, kdyby současně nezmizela neteř milionáře způsobem do jehož záhadné tajuplnosti ani policie nepronikne, ale tato okolnost způsobila v životě mladých manželů a jejich přátel neočekávaný obrat. Režie se nejvíce starala o to, aby byl divák ponechán v nejistotě a tápal v dohadech o dalším vývoji děje a jeho rychlý spád pak byl zpestřován dobrými veseloherními nápady, čemuž herci různou charakteristikou svých postav byli nápomocni. A byla to především vedoucí dvojice ztvárněná křehkou a štíhlou Lilian Harveyovou, dívkou, která by se ve svojí subtilnosti mohla převlékat za pověstným bičem, nebo odpočívat ve stínu telegrafní tyče a samozřejmě Willy Fritsch jako nešťastný reportér a rozpačitý novomanžel. Ještě nesmíme zapomenout na Paul Kemp a Oskar Sima, stále se škorpící brachy, ale dobré přátele a žurnalisty naprosto rozdílných povah. Kolem nich se motalo plno dalších a jiných typů a postav, přenesených do novinářského prostředí amerického velkoměsta, promíseného pohledy do života prostých lidí, milionářů či domělých gangsterů. Vše ve filmu bylo pochopitelně šmrncnuto satirickým zabarvením.