To byla svatba, strýčku

Nic nového, nic převratného, stále v duchu předchozích příběhů. Občas se člověk pousměje. Hodnotím stejně jako předchozí.

Třetí příběh o záletníku Alfonsu Karáskovi už běží ve zcela jiné rovině. Alfons je pozván na svatbu své neteře, kde se vše motá kolem využívání jeho auta. A jeho záletnictví? Ani zmíňka. Takřka jako by to nebylo vůbec o něm. Krapet tu i vadí výskyt některých herců účinkujících již v předchozích dílech pochopitelně u zcela jiných postav. Co se týče písniček, tentokrát tu hojně převládají dechovkové a lidové písně, což ocení jejich příznivci, ale pro ostatní to již ztratilo tu svoji původní zábavnost a šťávu. Nevyznívá to už také jako písničkový příběh, ale přímo jako muzikál. Když se v ději objevil Ladislav Smoljak, nedalo mi to vzpomenout na snímek stejného ražení pod názvem ´Trhák´, který Zdeněk Podskalský st.natočil o 4. roky později a který je daleko živější a veselejší. Tento díl je zkrátka hodně slabý a nezachrání to ani tolik známé klasické ztřeštěné etudy kolem svatby.

Tato hudební taškařice je perfektní zábava,kdy herci v příběhu nahrazují text písničkou. Je to milé a působí to velmi vtipně. Miluju scénu, kdy drůžička Iva Janžurová cihlou zatlouká svatební dekoraci do auta strýčka Miloše Kopeckého.Režisér Zdeněk Podskalský opět potvrdil, že umí vytvořit vtipnou a vkusnou komedii.

Tento film bol výborne obsadený, to sa nedá poprieť. Obsahovo bol však slabší, väčšinou sa iba spievalo. Aj keď sa jednalo o hudobnú komédiu, deja medzi pesničkami bolo veľmi málo. Keby som to vyjadril matematicky, z 50 minút filmu sa nespievalo menej ako 5 minút. A to je aj na hudobný film veľmi málo. Pesničky majú iba dopĺňať dej a nie naopak. Ďalšie 3 filmy o Alfonzovi Karáskovi sa mi páčili viac.