Dívka s mušlí

Až překvapivě zdařilý pokus o syrové psychologické drama, ve kterém tehdy ještě mladý režisér Jiří Svoboda naznačil, kudy se bude ubírat jeho další tvorba, která z něj udělá asi nejvýraznější osobnost české drsné filmové školy. Herecký výkon tehdy sotva patnáctileté Dity Kaplanové byl skutečně obdivuhodný!!!

Další z rádoby psychologických „studií“, kdy se s kamerou dělají blbiny a to má být jako to psycho. A čím více těchto, tím vyšší toto hodnocení snímku. No budiž, tady to příběhu zas tolik neublížilo, protože byl jednoduše plytký. A navíc tak praštěný, že to až mlátilo dévédéčkem. Ale všichni uvěřili chování třináctiletého žabce, všichni, mimo mne. Jakž takž to drží nad zemí Hapkova hudba. Prostě je to příběh, jakých se neodehrávaly stovky, ale tisíce a to jak tehdy, tak i dnes. Když k tomu připočtu pro mne skoro nesnesitelnou Ditu Kaplanovou, zbude opravdu jen ta hudba a občas dobrá scéna.

Pokus o psychologické drama, s dobrými scénami o děvčeti, které se snaží za každou cenu udržet zdání rodiny, ale alkohol je pro jejich matku silnějším poutem. Obecně mne rušily flashbacky do představ hlavní hrdinky, pak jsem nepochopila její akci, když dostala peníze od otce a prohýřila je na pouti s cizími dětmi, ale hlavní představitelka byla uvěřitelná a takových příběhů bylo a je bohužel stále dost. Velkým plusem je pak ještě Hapkova hudba a vtipní scéna je, když si Evelyna Steimarová přitáhne jako dalšího amanta vlastního bratra:-)

Velmi citové téma,děti co chtějí žít bez útrap hledají své místečko, kde by je měl někdo rád. Starostlivá sestra své bratry miluje a neopustí je i když může mít daleko lepší život u svého otce. Moc brzo vzala do rukou výchovu svých bratrů a nestihne mít ani tak dětské radosti jako ostatní. Až v dětském domově pochopí, že žít u matky alkoholičky není to správné, jak si myslela.