Adamova jablka

Protože za celých dvacet minut nebyli tvůrci schopni film rozjet, začal jsem přejiždět. To jsem činil až do čtyřicáté minuty, ale protože jsem viděl jen kecy a kecy, nedodíval jsem to do konce. Tohleto opravdu není z mého „ranečku“. Pokud měl film myšlenku tak mi unikla, ale ne že bych ji tam v tom jalovém plácání hledal. 201307034000/8807bts.u.

Nácek peče jablečný koláč, kněz nastavuje ranám osudu další a další tváře, napravovaní jedinci chodí ozbrojeni a celé té absurditě dávají korunu moudra cynického doktora. Sice to není komedie, ale v důstojně poklidném prostředí každá hláška dokonale vynikne a tak mohu konstatovat, že jsem se několikrát opravdu od srdce rozesmál. A kdo chce řešit otázky víry či dobra a zla, tak si svůj prostor určitě najde, ale mě rozhodně více zaujal dokonale absurdní humor.

ADAMOVA JABLKA Od počátku mi to připadalo hodně zvláštní a nějaké divné, a už jsem začínala přemýšlet nad tím, co jsem si to zase vybrala za hloupost. Ale jak šel čas, dostávala jsem se do děje čím dál tím víc a nakonec jsem film sledovala se zájmem až do konce, aniž jsem se nudila. Dánské filmy nejsou u nás zase tak běžné, o to více stojí za pozornost. Film se dotýká mnoha společenských témat od kriminality, náboženství, fašismu a fanatismu obecně. Poskytuje mnoho témat k přemýšlení. Ve filmu hraje jen minimum herců, kteří jsou pro mě zcela neznámí. Je s podivem, že se ve filmu vyskytuje tolik „špatných lidí“, kteří tvoří navzájem tolik nesourodou komunitu, která se navzájem utváří a formuje. Přitom jde o citlivý film, ve kterém je tolik zla a násilí v přímém protikladu. Proto je doslova fascinující, že právě toto prostředí dokázalo zformovat z Adama úplně jiného člověka, než jakým byl na počátku. Film nebyl sice žádná vyložená bomba, ale snímek to byl natolik zvláštní, že mně doopravdy zaujal.

Škandinávske filmy moc nemusím, a aj tu to vyzeralo na slušné fiasko hlavne zo začiatku. Na prekvapenie ako to pokračovalo, tak môj obdiv stúpal a na konci musím vyjadriť uznanie. Ono to komédia nie je, i keď zopár brutálnych čiernych frkov tu je. Je to akési podobenstvo a absurdná dráma. Vlastne žiadna postava nie je v poriadku, ale každá ma niečo do seba. Na prekvapenie to dokonca skončilo akousi nádejou a pozitívnym nábojom, čo u škandinávskych filmoch často nevidieť. Z postáv bola brutálna postava Adama, ako nechápavo sa díval na ten svet okolo na fare a prišlo mu to všetko ako z inej dimenzie. A vrchol bola tá streľba na havrany odzbrojujúcim týpkom Khalidom (môžeme strieľať pri kostole? - jiste - čo si mi to nepovedal skôr Ivan? - prásk prásk). Potom brutálne čierno čierne vtípky (aký fešák. to je tatínek? - to je Hitler - nie, on mal plnofúz... máš pravdu, splietol som si ho s tým Rusom). Ako som spomínal, začiatok vyzeral na peknú blbosť, ale ku konci sa to menilo na mystérium, podobenstvo, drámu a hlavne to aj nútilo popremýšľať. Zvláštny film