Strach má velké oči

Tahle pohádka patří taky mezi mé oblíbené. Nejlepší jsou vždy tyhle veselé, tato je původní, ale Ladovy pohádky a od Karla Čapka vždy s našimi předními herci od paní režisérky Jordánové, Němcové, Janečkové.

Asi moje nej studiovka. Jedna známá o ní říká, že je to excelentní blbina a já souhlasím. Pouštím si to i tři krát do roku a stále se u toho bavím.

jedna z nejlepších studiových televizních pohádek, navíc silně prověřená časem více než tří desetiletí, je původní dílko strach má velké oči, kterému zcela bez diskuzí exceluje výkon i. janžurové v roli ježibaby magi. strach má velké oči je navíc podpořen chytlavými melodiemi j. václava; solidním netradičním námětem; snadno uvěřitelným scénářem s jasnou pohádkově stylovou posloupností děje včetně logického vývoje charakteristiky hlavních postav. strach má velké oči sice jen málo místy ztrácí na dynamice a výtečně načrtnuté důsledky pojídání račí polévky u divobije a želví polévky u chytrolína nejsou dotaženy do stoprocentní dokonalosti, přesto se může film i tak zařadit do nejvyšší možné filmařské třídy, kde však pro poslední dvě uvedené výtky zůstane nakonec v té dolní polovině.

Jedna z mých nejoblíbenějších televizních pohádek. Ježibaba Magi a loupežník Bujón tvoří velmi vydařené záporné postavičky, které z návštěvníků svého obydlí dělají nejrůznější strašidla. Strach má velké oči je má srdcová záležitost, je to skvěle napsané a co víc má to nejlepší možné herecké obsazení.