Popelka

Nejsem příznivcem ani té "přeslavné" z r. 1973, mj. proto, že je každý rok třeba i několikrát. Tuhle bych "možná" i zhlédl - zase jednou...

V téhle pohádce se mi líbila hlavně Dana Medřická v roli macechy. Hlavnímu páru brácha posupně přezdíval "Dlouhý bidlo a Heněmeně". Neprotestovala jsem, taky mi tak připadali. Ale písničku o jednom zrnku popela jsme si zanotovali rádi a úryvek z té o upoutaném korábu se o pár let později dokonce zaskvěl jako motto na bratrově svatebním oznámení.

Každá popelka má něco krásného do sebe. Na této popelce mě zaujala hlavně Eva Hrušková a její nevinný "kukuč". Dana Medřická coby macecha, no, prostě jí ta role sedla. Jen princátko v podání Jiřího Štědroně by chtělo trochu doladit.

Něžná a nevinná Popelka, urostlý a pohledný princ, dvě hloupé sestry a sekernice macecha- ani po 40 letech neztratil tento černobílý pohádkový skvost nic na svém půvabu. Největší a nezapomenutelná role mladinké Evy Hruškové jakoby předurčovala její další profesní kariéru- dodnes se věnuje hlavně zájezdovým představením pro děti, štramácký Jiří Štědroň už taky stín svého, trochu dramaticky pojatého prince Mojmíra nikdy nepřekročil a Dana Hlaváčová si korpulentnější Doru zahrála hned dvakrát (i o 4 roky později s Libuškou Šafránkovou). Ovšem bezkonkurenčně nejúžasnějším výkonem nás dostala Dana Medřická coby nefalšovaná potvora v zástěře nevlastní matky! Ale u této paní herečky snad ani bezvýrazná role nebyla. Pouze potulný zpěvák Jan Tříska mi tam prostě neseděl (a právě kvůli jeho roli jsme tuto pohádku celá 80. léta bohužel neviděli)- přece jen mu více sedí role v Shakespearovských slavnostech. No a nejromantičtější okamžik- přece když si Popelka s princem "střihnou" ten nádherný duet Jako je koráb...