Maska zrcadla

Po vizuální stránce moc pěkné. Ale to nestačí. Po scénáristické stránce to bylo mldlé a místy docela nudné. Nebylo tam nic, co by mne zaujalo a vhledem k příběhu snad i emociálně nabudilo. Vlastně jsem byl rád, když se objevily závěrečné titulky. Určitě se z toho dalo dostat mnohem více.

... „Často si pleteme to co si přejeme s tím, čím to ve skutečnosti je.“ Po vizuální stránce naprosto omračující už od úvodních titulků. Příběh Heleny, která se po konfliktech s rodiči ocitá ve Městě světla plné masek ... bez masky (pouze s vlastní tváří) ... „Jak poznáš jestli jsi šťastná nebo smutná, když nemáš masku? Nebo rozčilená? Nebo připravená na moučník? -Mám obličej.“ „Abych byl upřímný, vy lidé pro mě vypadáte všichni stejně. Bez pořádných obličejů můžete být kdokoliv.“ Černé lepkavé bláto ze Země stínů, z kterého s každým plesknutím vznikne pavouk s obrovským okem. Okřídlené kočky s lidskou maskou, které si pochutnávají na knihách. Urážlivé létající knihy ... „Dokud si myslí, že se ti nelíbí, tak se stěhují zpátky do městské knihovny“. A možnost okny nahlédnout do reality, na sebe sama. Originální šílenost u které jsem pouze na pochybách pro koho je vlastně určená, ale pro děti asi ne.

Něco naprosto zbytečného, zdlouhavého, nic se nedějícího. Možná mě víc baví prohlížet si fantasy a anim wallpapery než takovej film.

Kdo někdy něco četl od Gaimana, ví, že od něj jde čekat vše, jen ne něco už jednou viděné, jednou čtené nebo jednou slyšené. Film je ohňostrojem fantazie bořící veškeré konvence a s audiovizuální stránkou tvoří snový iracionální obraz, ve kterém nebudete schopni všechny nápady a detialy postřehnout. Škoda, že dějově je snímek slabší.