Zítra nehrajeme!

Takhle to ve Státech asi vypadá. Vysloužilé hvězdy objíždějí městečka se svou country show. Každé má svůj TV a rozhlasový okruh. Jejich vystoupení je přeplněné místními požadavky na reklamu. Když skončí producent, skončí představení. Jinak úchvatné obsazení, Virginia Madsenová.

Film je sice plný zajímavých jmen, ale to je asi tak vše, čím mne zaujal. Country moc nemusím a Altman točí tak, jako před čtyřiceti lety, což dnes je už ovšem tak trochu mimo. Pro mne zkrátka to je tak trochu nuda.

Navzdory nelichotivým reakcím si myslím, že se Robert Altman rozloučil důstojně a stylově. Jeho typická roztříštěná skládačka figur a výseků z jejich osudů tentokrát oplývá větším množstvím melancholie a pocitu loučení než kdy dřív, ale to je pochopitelné a navíc příjemné, protože to nevylučuje zábavnost, zde ztělesněnou hlavně výborným Kevinem Kleinem a jeho soukromým očkem Guyem Noirem. Ten sice coby glosátor celého dění trousí marlowovsky chladnokrevné hlášky, ale chová se jako ukázkový ňouma. Výborné je i "kaubojské" duo Harrelson - Reilly. To, co hlavně u českých diváků film handicapuje, je asi výrazný podíl hudby, protože se vlastně jedná o zachycení jednoho rozlučkového rozhlasového vystoupení. To by samozřejmě nebylo nic hrozného, jenže rádio, o které tu jde, je americké, křesťanské a tudíž hraje výhradně tu nejkonzervativnější country music jakou si lze představit. To rozhodně není můj šálek, ale Altman s daným tématem čaruje tak, že mi to nakonec přišlo skoro sympatické. A to i přesto, že pohled na to přeslazené country pozlátko je tady o hodně smířlivější než kdysi v případě Nashvillu.

Pohodovka na nedělní nic nedělání. Leč takový filmy nemusím, bylo to prostě silnější :) Meryl, opraš Oscara :)