Asterix a Olympijské hry

Na první díl to samozřejmě nemá, za druhým ale nijak nezaostává; ty si nemají co vyčítat. Jiní herci a dabing - škoda, asi to jinak nešlo...

Škoda, že nezůstal po všechny díly Asterixe a Obelixe stejný dabing. Jen horko těžko jsem se srovnávala s tím, že mi Asterixe dabije někdo jiný. Dějově byl film napínavý, místy trochu .. nezáživný. Jediný, kdo se nezměnil je čtyřnohý přítel Idefix.

Pro mě totální zklamání. Asterix už nebyl Asterix (změna herců) a příběh celkově se mi zdál až moc překýčovaný. Navíc se vůbec netočil kolem galů, ale spíš kolem Bruta. Jako světlý okamžik bych povznesl Michaela Schumechera a ředitele Ferarri ve filmu, naopak za horší považuji konec, který je tak moc natahovaný, že za cenu nižší kvality se do něj snažili nacpat co nejvíce slavných tváří...

Třetí příběh je ve znamení změn. Hlavně těch hereckých. Převážná část osazenstva má novou tvář, včetně Asterixe samotného. Christian Clavier prohlásil že se již cítí na takovéto skotačení starý a tak jeho otěže převzal Clovis Cornillac. A dobře. Obelix je stále svůj. Nezapomenu si rýpnout do postavy Julese Césara. Zde si ho zahrál Alain Delon a ne zrovna špatně, jenže stále to prostě není ono. A tak po třetí prohlašuji, že nejlepší představitel Césara byl Gottfried John ze zcela prvního příběhu. Tentokrát jsou hlavní událostí olympijské hry. Styl vyprávění se vrátil, takže se nebudou opakovat předchozí, zcela zbytečné muzikálové taškařice. Humor se drží standartu komiksu a neuhýbá do trapnosti. Pozornost však na sebe strhává především Brutus, jehož parodie se skutečně povedla. Výprava je stále megalomanská a je to doslova pastva pro oči. Řekl bych, že tento snímek se jeví zatím jako nejlepší.