Do nitra Planety opic

Masky "podzemních" lidí byly kvalitně udělané, ale když jsem to viděl poprvé, bylo mi nanic. Bylo mi líto Novy, jak ji topil, i ta její smrt... Při posledním zhlédnutí v září 2014 jsem se u filmu skoro nudil; DĚJE tu moc není.

další díl planety opic je, jak de dalo očekávat horší dějově, ale stejně úchvatný maskami. Co však řadí tento film pro mne k nezapomenutelným, je scéna, kdy Brent(?) po objevu Zbytku sochy svobody zjišťuje, že je stále na Zemi - jedna z nejemotivnějších a nejpravdivějších a přitom neromatických scén kinematografie vůbec.

To by nebylo, aby nebylo, když může být. Snímek o světě, kde se obrátily  role lidí a opic, diváky oslovil a tak bylo nadmíru jasné, že pokračování muselo prostě vzniknout. A dnes už víme, že ani u tohoto nezůstalo. Jenomže tvůrci tento fenomén svým druhým snímkem podivně rozbourali. Sci-fi fantasy tu sice stále ještě má své nezastupitelné místo, ale i s ohledem na dobu zpracování se to již tentokrát skutečně pojí až s přílišnou naivitou a bohužel i s atmosférickou nudností. Samotný začátek snímku nám věrně zopakuje poslední události snímku prvního, a to snad kvůli přesvědčení diváka, že se jedná o pokračování. Dejme tomu. Ale tu podivnou sektu (alespoň to tak vypadá) mutantů, kteří (pravděpodobně) přežili jaderný holocaust a hrdě uctívají ohromnou jadernou bombu, si skutečně mohli odpustit. A to se do všeho dění ještě naroubovala telepatie, právě od oněch mutantů, ovládající druhé. Ne, nadšení z předchozího snímku tímto opadlo. Uctívání jaderné bomby sice může být v rámci science-fiction v podstatě stejně šílené jako budoucí planeta, kde se lidoopi vyvinuli jako lidé, ale takto prezentované to prostě vypadá nepřijatelně. Je jasné, že do scénáře zasáhla reálná podoba ve své době probíhající studené války, ale čeho je moc, toho je příliš. Nic naplat. Tohle pokračování se prostě nepovedlo.

nieje to špica ako prvý diel , ale minimálne Heston si zaslúži pozornosť