Kupředu levá, kupředu pravá

Po shlédnutí tohoto velice originálního dokumentu, jsem měl možnost diskutovat s jeho autorkou a světe div se pánové byli na své výkony hrdí a těšili se na publicitu. Rozčarování u obou stran přišlo až při promítání před veřejností na filmovém festivalu dokumentárních filmů, kdy obecenstvo řvalo smíchy. Je to ojedinělý dokument a ukazuje, že fanatická víra v jakýkoliv ideál je šílená a poté dotaženo do extrému směšná a sebeparodující.

Kupředu levá, kupředu pravá je zábavný dokument o dvou nesmiřitelných organizacích - MK (Mladí konzervativci) zastávající pravicové názory a - nyní už nejspíš zakázaný - KSM (Komunistický svaz mládeže) zastávající krajně levicové názory. Film mapuje prostřihy osudy 6 hlavních postav, mohl jít více do hloubky, ale i tak se nad výroky některých komunistů nebo konzervativců pobavíte. Film nakonec vyznívá poměrně jednoznačně - KSM vyhlíží jako parta tragikomických recesistů, MK jako líheň profesionálních politiků. Film získal na Jihlavském festivalu cenu diváků a stojí aspoň za jedno shlédnutí, pokud se k němu dostanete.

Jedna skupina zaslepená nostalgií, druhá vidinou vlastního úspěchu. Asi nepřekvapí, že mají mladí komunisté původ především z chudších poměrů, což se u konzervativců zrovna říci nedá. Průměrný "středový" divák pravděpodobně nebude nadšen ani jednou z vyobrazených skupin. Názory aktivistů jsou spíše povrchní a divák vlastně ani nic příliš radikálního neuslyší - to, že KSM obdivuje Lenina, a MK zase Klause, snad nemůže překvapit. A tak nám zbývají jen pouliční agitky, které otravují jak kolemjdoucí, tak voliče - a nejspíš i samotného diváka.