Dobrodružství barona Prášila

Baron Prášil z knihy německého spisovatele Gottfrieda Augusta Burgera (psali jsme o ní u filmu Podivuhodná dobrodružství barona Prášila FP 1/81) je svobodným cestovatelem po fantastických krajinách z rodu Gullivera, Sinbada či Aladina. Ještě výrazněji než v podobných příbězích se však v jeho případě akcentuje prvek vyprávění jako tvorby nových světů a dějů prostřednictvím vypravěčovy nespoutané představivosti. Právě prvek vyprávění se stal výchozím bodem originálního filmu režiséra Terryho Gilliama (např. Lupiči času, Král rybář). Jeho Prášil je skutečným velkým vypravěčem, kterého dobrodružství omlazuje a který se vzpírá i samotné smrti. Proti baronovi stojí racionalistický svět " reality'', reprezentovaný především velitelem obleženého města, v jehož divadle zestárlý dobrodruh vypráví zprvu nedůvěřivému publiku svá dobrodružství. S dcerkou ředitele herecké společnosti Sally se Prášil vydává hledat své věrné služebníky, kteří by svými kouzelnými schopnostmi mohli přispět k osvobození města. Poutníci se dostávají na Měsíc, kde se setkají s bizarním královským párem, do nitra Etny k božskému Vulkánoví, do velrybího žaludku... Dívenka musí dobrodružstvím opojenému baronovi neustále připomínat smysl jejich cesty. Konečné vítězství nakonec patří spíše principu svobodné fantazie než "skutečnému " Prášilovi, kterého hrdinská pompa může zabít... - Gilliam inscenuje velkolepou podívanou s množstvím triků, pohádkově barvitých kulis a neskutečných postav. Mísí groteskní a parodické nálady v hravém celku, okořeněném sarkasmem, rozkoší z vyprávění i hluboce humanistickým apelem proti démonu ničivého racionalismu, provokujícímu chladnokrevně "řízenou" válku. - Nákladný projekt se pro svou originální vyprávěcí strukturu s množstvím citací a aluzí ve své době nesetkal s jednoznačným přijetím publika; je však svébytnou, inteligentně poučenou podívanou, jejímuž vizuálnímu bohatství však médium videa příliš nesvědčí. -ap- Filmový přehled 1994/2/11