Talvisota

O tomto válečném velkofilmu jsem neměl vůbec tušení a hned jak jsem ho objevil, chtěl jsem ho vidět. Bohužel viděl jsem film, ale o 20min. kratší, takže nevím jak to dopadlo, nicméně natočen je slušně a asi reálně. Na 200% jsem fandil Finům, kteří měli málo zbraní, munice, lidí a vlastně asi všeho. Ale film mě úplně do děje nevtáhl a byl dost dlouhý i tak. Přesto zajímavý a neotřelý pohled na tuto válku.

Veľké prekvapenie a skutočne pozoruhodný snímok. Dej sa odohráva počas zimnej rusko-fínskej vojny. Tak tu sa fínski filmári celkom vyznamenali, je to skutočne dobre natočené. Boje, technika, kamera, všetko perfektne sedí a je to dobre pozerateľné. A ani nepoznať, že to má cez dvadsať rokov. Vôbec ani nenudí a to má cez tri hodiny. Začiatok je síce pomalší, kde sledujeme ich príchod na frontu, ale neskôr to začne naberať rýchly spád a prakticky sledujeme neustále boje. Musím oceniť výborné zábery, či na krásnu prírodu a neskôr ako boli natočené explózie, boje, letecké útoky, skutočne si dali filmári záležať, až je obraz čo najreálnejší. Pozoruhodné boli aj masové scény sovietskych útokov a taktiež i boje pechoty s tankami. Mne, to sa musím priznať, sa akurát (a hlavne na začiatku) plietli trocha postavy, ale to sa stáva často u vojnových filmoch, kde tých hrdinov je podstatne viac. Každopádne hodnotím vysoko. Kto má rád vojnové filmy, a z druhej svetovej hlavne, určite si príde týmto filmom na svoje

Když to jde, tak hodně malý národ dokáže porazit bolševické impérium Rusů. Některý scény jsou dost drastický.

Na "malou" evropskou produkci je to výtečně natočený válečný velkofilm. Nepřichází sice s ničím formálně neobvyklým, ale už samotný fakt, že se tahle opomíjená kapitola 2.světové války dočkala důstojného a důvěryhodného filmového zpracování, mě těší. Nijak se netajím obdivem k tomu, jak tenkrát Finové dokázali mnohonásobně početnějším Rusům tak dlouho a tak úspěšně odolávat. Aspoň část z toho, jakou strašnou cenu za to platili, dokáže snímek Talvisota zprostředkovat. Nemá bůhvíjak vypiplanou dramatickou strukturu, v podstatě jsme po delším prologu svědky jen dalších a dalších zoufalých bojových střetů, zimy, strádání a mrtvých, takže to někomu může připadat zdlouhavé. Pro ty kluky v zákopech to ale bylo jistojistě mnohem delší. Kdyby někoho tahle tématika zaujala natolik, že by se chtěl dozvědět i víc, doporučuju výbornou knihu Karla Richtera Hranice placená krví.