Kanóni

Laurela a Hardyho mám ze všech zlatých amerických komiků nejraději a provází mě životem již desítky let. Jistě by je nenapadlo, že tolik let po jejich smrti, kdy máme barevný film již pořád se zvukem, že se budou diváci vracet k základním kořenům zlaté éry, kdy vládla světem groteska a nepotřebovali jsme k pochopení děje žádný dabing a výrobní náklady byly diváckým vstupným nahraditelné. Nyní se točí filmy, které se nezaplatí ani za desítek let...

Občas se nějaká ta legrácka objeví, ale za sedmdesát minut je to hodně málokrát. Ani příběh, jako takový není nikterak zajímavý. Vcelku jde tedy o dost obyčejný a podprůměrný film.

Ústřední dvojici tohoto filmu jsem kdysi hodně hltal. Těšíval jsem se na každý díl televizního cyklu "Komik a jeho svět". Kdopak si na něj dnes vzpomene? :-) Film Kanóni je však velice slabou komedií. Vznikl v roce 1941, v době, kdy v Evropě zuřila válka. Lze jej trochu vnímat jako náborový film do armády. Ta je nám tam prezentována jako selanka. Laurel i Hardy se snaží těžit ze své dřívější slávy, avšak není to už ono. Stále se opakující gagy Vás sice rozesmějí, ale stále se nemůžete zbavit pocitu, že jste je už někde viděli.