Český fenomén: taneční

Po dokumentárních esejích Český fenomén: Homo chatař (2000) a Český fenomén: Homo chalupář (2001) se Bernard Šafařík snaží postihnout další národní zvyklost, která přečkala mnoho generací až do současnosti v téměř nezměněné podobě. Sběrný snímek Český fenomén: Taneční zaznamenává jeden rok tanečních kurzů pro teenagery. Vede nás od zápisu, přes úvodní lekce, první prodlouženou až k plesové premiéře, společné fotografii, poslední hodině a závěrečnému konstatování absolventů: trochu umím tančit a lépe se chovat. Bez výrazných zvratů tak pozorujeme současnou generaci mladých, jak se s nejrůznějším očekáváním vrhá do prvních nesmělých kroků na parketu. Po čase adolescenti nacházejí více jistoty a jejich společenské vystupování se lepší. Vše se odehrává pod vedením zkušených tanečních mistrů a jejich asistentů. Se slzou v oku pozorují dění zjihlé gardedámy, vzpomínající na mládí, a při zvláštních událostech se k nim přidávají další příbuzní. Z „nevycválaných“ jedinců (tvůrci si všímají nejrůznějších detailů) se během kurzu a tedy i filmu stanou mladé dámy a mladí pánové, kteří si osvojili základní společenské dovednosti. - Film nostalgicky osloví všechny, kteří podobnými kurzy prošli. -kk-, Filmový přehled 2006/12