Cesta bojovníka

Hodně mi vadí ladění filmů do "nižší škály" barev. Krev není červená, modrou taky nevidět, a přitom se odehrává v jinak hezké přírodě. Když už se nebáli brutality, mohli (s figurínou) ukázat i roztržení Indiána. Jedním z mála kladů je ta jeho milá; jinak tedy žádná sláva. A dabing ho dělal starším.

Tak bohužel velké zklamání. To, že zde nenaleznu žádný příběh, to jsem jakž takž čekal a byl jsem připraven jen na pořádné souboje. Ale ty, přes to že jich zde bylo dost, pořádné rozhodně nebyli. Vše je tak rozvláčné, střih a kamera jsou úplně příšerné že člověk chvílemi vůbec neví co se děje. Jednotlivé souboje vypadají jako ve zpomaleném filmu, kde ještě ke všemu střihačovi ujeli nůžky. Takže nejen že jsou nezáživné, ale navíc i nepřehledné. Délka 100 minut není také zvolena přímo šťastně, hodina a půl by bohatě stačila, těch deset minut navíc je dost negativně znát. Navíc obsazení jen neznámými a nezkušenými herci také nepřidalo. Marcus Nispel je znám jen svým remakem na "Texaský masakr motorovou pilou", kde se nejspíše naučil používat hooodně moc krve a tady nám to hned ukazuje. Jednotlivé bitvy tím ale ztrácejí na surovosti a stávají se spíše parodickými, protože za každým bouchnutím následuje výstřik červené jako blázen. Příště, až budu chtít nějakou pořádnou válečnou vřavu, rozhodně zvolím jiného režiséra...

Marcus Nispel se nebojí krve ani akce,ale neumí podle mého udělat film víc než"průměrný"a taková je i Cesta Bojovníka.Pár dobrých momentů,zajímavé tonování do modré barvy,pár krvavých scén,ale výsledek neucelený,lehce rozpačitý.

Tento remake Norského filmu Stopař, jediný rozdíl spočívá v tom, že se děj odehrává na severu Evropy, místo indiánů a vikingů tam byli Laponci a Čudové, je poplatný módní vlně historicko-akčních snímku poslední doby. A až na dobře zobrazenou ponurou atmosféru, ovšem ničím neopodstatněnou, nevybočuje z průměru. Oproti původní verzi od režiséra Nilse Gaupa z roku 1987 je poněkud akčnější, což je spíše na škodu. Samotné bojové scény a bitvy nepovažuji též za originální, vyvraždění a vypálení indiánské vesnice mně připomíná úvodní scénu z filmu Barbar Conan, a některé bojové scény, již v předchozích komentářích zmiňované, jak z Ramba. No a když indiáni mluví anglicky, je to taky na pováženou. Kdo nečeká nic jiného než akci a krev tak velice vhodné na takové to domácí pokoukání a odreagování se.