Mezi řádky

Ucházející drama z prostředí školy,kde je třída mládežníků,kteří jsou drzí,na školu kašlou,poflakují se,mají zkušenosti s pitím,drogama,kriminalitou.Pak přijde učitelka,kterou mají na háku,no a časem se skamarádí,začnou se učit a být z nich jiní lidé.Maličko jsem z toho cítil tlačení na pilu v tématech holocaust a rasismus,ale film nebyl špatný.

Prý všeho moc škodí. Někdo možná řekne, že oddanost Erin studentům překračuje všechny meze - ale kdo ty meze stanovuje? Je pravda, že chodit do dvou dalších zaměstnání, abyste mohli zafinancovat svou profesi učitelky, asi moc pedagogů nevyzkouší. A není divu. Přesto je Erin pro školství požehnání (byť se stará struktura v podání Imeldy Staunton vskutku snažila dokázat opak. Co může být větší odměnou než alespoň jiskra zájmu vykřesaná v očích žáků? Imelda Staunton předvedla ukázkovou zapšklou učitelku, chodící zkostnatělost systému, Hilary Swank velmi přesvědčivě zahrála svou začínající učitelku, jejíž počáteční naivita proklepne vaši bránici, ale poté v rozhovorech s otcem naťukne problematiku nedoceněnosti této profese. A úsměv ztuhne. Pusťte si Freedom Writers a zamyslete se, zda vás někdy někdo z pedagogů takto inspiroval.

Není to špatnej film, jen děj je skoro stejnej jako u Nebezpečných Myšlenek s přesvěčivější hlavní rolí v podání Michelle Pfeiffer. Taky mi připadal komerčnější a proto hodnotim níž.

Nemůžu si pomoct, ale celou dobu jsem měla tendenci srovnávat s Nebezpečnými myšlenkami. Určitě mi dáte za pravdu, že námět je stejný. Zaobírá se dospívajícími lidmi žijícími nebezpečné životy v ještě nebezpečnějších čtvrtích. To je stálý problém gangů apod. a jen tak nezmizí. Hlavně jsem se tady zaměřila na postoj učitelky ke studentům. Snažila se je pochopit až do hloubky, jak se cítí. Do té doby, než četla jejich deníky, netušila vůbec, jak se cítí, co prožili, jak žijí. Snažila se jim porozumět. V tomhle ohledu se mi film líbil víc než Michelle Pfeiffer a její banda.