POZOR SPOILER!!!
Pan Bean je účastníkem tomboly. Má na losu číslo 616. Ale je taženo číslo 919. A tak rozmrzelý pan Fazole los vyhodí a zrovna do vagonku dětského vláčku. Ten se otočí a… Pan Bean nevěří vlastním očím, z čísla 616 je rázem výherní 919!!! Hurááá, pan Bean vyhrává cestu do Nice, 200 euro kapesné a kameru. Nu, dlužno začít cestovat. A to rovnou za nosem a nikam neodbočovat, říká si pan Bean, drže v ruce minikompas. Ač je to k nevíře, dojde, kam potřebuje. Ještě před další cestou je nutno se posilnit, ale ouha, automat na pití vtáhne páně Beanovu kravatu. Vlak tedy odjíždí bez něj, ale to nevadí, pan Bean si skákne do restaurace. Obsluhován starším vrchním (
Jean Rochefort!!!), nenápadně se zbavuje ústřic do kabelky vedle sedící dámy a když schroustá ráčka i s klepítky, odchází. U vlaku se nechá natáčet nějakým Rusem (
Karel Roden), jenže tomu vlak ujíždí a zůstává v něm jeho syn. Vysednou na příští zastávce, a pan Bean nechává ve vlaku své věci. Když kolem projíždí další vlak, ukazuje v něm otec synovi na papíře napsané telefonní číslo. Bohužel zakrývá prsty poslední dvě čísla, ale ty si Bean domyslí a dopíše všechny možné varianty. Postupně je provolávají, až nasednou do dalšího vlaku a na telefonu zůstávají jeho doklady. Co dělat? Chlapec zaleze pod sedadlo a pan Bean se ukryje na záchodku. Na příští stanici jsou oba vyhozeni. Nemaje peněz, uspořádá pan Bean soukromé vystoupení a peníze získá. Koupí lístek na autobus, ale ten mu uletí. Nalepí se na nohu slepici a tu odváží farmář do své farmy, jsa pronásledován Beanem na ukradeném bicyklu. Lístek není nalezen a kolo zničeno. Po neúspěšném stopování a velkém dobrodružství s malinkou dřevěnou čekárničkou na autobus se Bean probouzí na idlyckém venkově. Idyla netrvá dlouho, protože sem vpadnou nacisté a… Ne, jen klid, pan Bean se neocitl v časové smyčce, ale to se zde jen režisér Carson Clay natáčí film. Bean obdrží fašistickou uniformu, ale moc si nezahraje neb je vyhozen. Stopne mladou řidičku, která má stejné auto jako Bean. A pak se setká s malým Rusem a opět jedou dále spolu. Nu a i přes malinké potíže se spánkem nakonec konečně dojedou do Cann. Zde se v televizi vysílá, že pan Bean je únosce a kluka unesl. Jeho otec je porotce na filmovém festivalu a ona řidička má ve filmu jedinou scénu, kterou chce za každou scénu stihnout. A protože Beana a hocha hledá policie, musí se tito dva maskovat. Tak proniknou až do kina, kde Bean do režisérova filmu pustí film svůj, totiž záběry z jeho kamery. Nakonec se ocitá před plátnem, kde přichází otec domněle uneseného chlapce, chlapec sám a i režisér Clay. Je z toho místo ostudy velká sláva. A na úplný „happy end“ pan Bean spatří moře.
