Dotek medusy

Richard Burton jako magnet přitahující celosvětově maléry a tragédie. Přes propsat času tvrdím, že to je v tomto žánru jeden z těch nejlepších filmů a jaksi ani nestárne.

Výborný napínavý katastrofický film.

Když tady kamera zabírá pohled Richarda Burtona - pronikavý pohled jeho očí - a několikrát se na něj podíváte, tak budete věřit absolutně všemu, co se v tomto filmu odehraje :-) - no fakt, já jsem tomu teda věřil. No, ať je to jak chce, tak přece jen si neodpustím, abych nepochválil práci lidí od efektů a triků té doby. Náraz letadla a bořící se katedrála - tak skutečně zasluhuje pochvalu.

DOTEK MEDUSY Je něco mezi nebem a zemí… Starší kriminálka s neotřelým nápadem je v dnešní uspěchané době hodně nezvyklým filmem. Svým pomalejším tempem posouvá vyšetřování krůček po krůčku k neuvěřitelné pravdě. Celý film se zaměřuje téměř výhradně na vlastní pátrání, nemá vedlejší linie. Výslech paní psycholožky je z dnešního pohledu divný a neobvyklý. Informace z ní lezou jak z chlupaté deky a chudák detektiv se musí obtěžovat na návštěvu několikrát. Přestože je vyšetřování v závěru, nikdo nedokáže přesvědčit duchovní, policisty ani veřejnost, že jim hrozí nebezpečí. Až uvidí, teprve uvěří. Tak to mělo být, a tak to bylo. Film byl ve své době jistě pecka, dnes už je zub času znát jak na filmových tricích, tak na jednání lidí a společnosti obecně. Stálicí je naopak filmové umění jako takové, propracovaný příběh, scénář a zejména herecké výkony. Kdo neumí ocenit umění starších generací, toho již snímek zřejmě příliš neoslní. ©